Spořilovské noviny
Úvod | Stáhněte si | Spořilovské odkazy| FACEBOOK | International  




Spořilovský kalendář
<<  Listopad  >>
PoÚtStČtSoNe
  1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30    

Mohlo by vás zajímat...
Ubytování u KomorníkaKunžakRybářstvíLuxusní chataPenzionUbytování ve StrmilověVyhlídkaGotický penzionLesní azylStrmilovský šachový klubUbytování velkých skupinOrlí Hnízdovodlitni

Stíny Spořilova

* Zhodnocení praxe zimního solení vozovek a jeho dopady na zeleň v letech 2005- 2008 na modelovém území starého Spořilova

Vydáno dne 08. 07. 2008 (2112 přečtení)

Plošné solení vozovek zavedené kolem roku 2000, vedlo v krátké době k masivnímu poškození veškeré zeleně a půdy v dosahu tohoto solení. Od vypálené trávy v šířce až přes jeden metr, po mrtvé stromy. Stovky stromů nesly příznaky poškození solí, začaly umírat mladé výsadby. Negativní vliv soli a poškození zeleně solí bylo prokázáno i odbornými posudky a rozbory.
Od zimy 2005/6 došlo v naší oblasti k úpravě posypových plánů ZÚK (zimní údržba komunikací) a zásadnímu omezení rozsahu solení v dosahu ploch zeleně. Od této zimy také došlo k mírnému zlepšení v dodržování technologické kázně při rozmetání soli. Nastal tedy čas k malému zhodnocení jak stavu zeleně, tak současné „solné“ praxe ZÚK.
Současný stav zeleně, která se dostala pod vliv solení na příkladu stromů Část postižených stromů již byla skutečně pokácena a zde již není co hodnotit.

- Stromy na plochách, kde se již nesolí
Stromy stojící dnes na plochách, kde se již sousední vozovky od r. 2005 nesolí, většinou ztratily větší množství kosterních větví, některé dokonce vrcholy, v předešlých letech došlo zákonitě i k redukci listového aparátu a celkovému oslabení. Často došlo k sektoriálnímu poškození, vč odumření částí korun. Takové stromy ztrácí nejenom typický tvar a krásu, ale i stabilitu. Následný rozvoj chorob a škůdců je evidentní a vede k dalšímu zhoršení stavu.
Zhoršený stav a dokonce i stále ještě probíhající postupné umírání postižených stromů (a to i na lokalitách, kde se od r. 2005 (!) nesolí), je však realitou. I v následujících letech zde budeme muset kácet a nahrazovat stromy v důsledku poškození a oslabení solí.
Zastavení solení tedy nemohlo přinést okamžité zlepšení stavu strádajících stromů, ale zpočátku se projevilo „jen“ zpomalením úpadku a později pomalým, následným zlepšováním fyziologického stavu a vitality postižených stromů.
Jedním ze symptomů akutního poškození stromů je okrajová spála listů, defoliace a opakované rašení. Tyto příznaky u stromů, které jsou dnes mimo vliv solení postupně mizí, nebo se objevují později během vegetace. To je pozitivní a tyto stromy ve své většině nakonec důsledky solení překonají. Co je však ještě důležitější, že zůstane zachována půda pro výsadbu nových stromů.
S následky poškození solí – i když další přísun soli byl zastaven – se však stromy budou vyrovnávat po řadu let a pro mnohé to stejně bude znamenat zkrácenou životnost, zhoršení parametrů provozní bezpečnosti, snížení estetických a dalších funkčních vlastností.

- Tam kde se solí dál, je však situace mnohem závažnější a pro stromy bezvýchodnější. V naší oblasti se to hlavně týká téměř modelové situace dvou topolových alejí na ul. Boční I. a II.
Přesto, že jde o ulice zařazené až do II. pořadí ZÚK – tedy zde nejsou uplatňovány preventivní zásahy solí – je do kořenového prostoru stromů vnášeno takové množství soli, že aleje jako celek odumírají. A to bez ohledu na věk. (Mladé stromy naopak jsou poškozovány a následně umírají nejrychleji.)
Zde jsme již např. na ul. Boční II. z původního počtu 74 stromů v roce 2000, dnes na 50-ti ještě stojících stromech. Podle posledního posudku Ing Kolaříka je navrženo na okamžité pokácení 19 stromů, na skácení ve druhé etapě pak již dnes je navrženo dalších 6 stromů.
Zbývá tedy 25 stromů, ale již dnes víme, že o ně, až na pravděpodobné vyjímky přijdeme také. Důvodem je jednoznačně a průkazně solení. Uvádí to i příslušné posudky, závěry šetření a dlouhodobé, (od devadesátých let) sledování provozní bezpečnosti obou alejí. Právě z tohoto sledování je jasně patrný zlom ve zdravotním stavu stromů po roce 2000 a jeho následné progresivní zhoršování, záhy vedoucí k odumírání stromů a to dokonce ve dvou vlnách v běžném roce.
A zde se na příkladu právě dvou téměř identických stromořadí ukazuje další zásadní příčina odumírání stromů vlivem solení – a tou je technologická nekázeň při zajišťování ZÚK – tedy při vlastním výkonu sypání soli určené na vozovky.
Výchozí situace obou alejí v roce 2000 byla taková, že Boční II. byla v lepším stavu, nežli Boční I. – a to ve všech parametrech. Alej byla již v předešlých letech dosázena a byla prakticky kompletní, zatímco u Boční I. se již tehdy uvažovalo o nutnosti celkové obnovy. Dnes je stav zcela obrácený. Stromořadí v ul. Boční II. je jako celek ztraceno.
Toto potvrzují i grafy v posudku Ing Kolaříka z X./07, kde vitalita i zdravotní stav je na stromořadí Boční I. hodnocena výrazně lépe nežli na Boční II., ale je to vidět i pouhým okem.
Jedním z důvodů k tomuto stavu je s největší pravděpodobností právě „pouhé“ nedodržování technologické kázně při aplikaci soli. Na ul. Boční II. je totiž sůl pravidelně a zcela neúprosně rozmetána až 2m hluboko do aleje.
(Vozovka na Boční II. je úzká cca 3m a velký sypač jede těsně podél trávníku stromořadí, ale stejně těsně u alejí projíždí sypače všude jinde, kde např. na sice širší ulici zužují průjezd parkující auta. Vozovka na Boční I. je 5,5m široká a tedy přímé solení do zeleně zde není tak mohutné.)
Zdá se tedy, že stromy na ul. Boční II. jsou umořeny hlavně solí, která NIKDY neměla skončit v zeleni. Prakticky to znamená, že se zde zásadně nedodržuje ani zákon o komunikacích, ani vlastní metodiky ZÚK – neboť všechny tyto normy pracují s technologiemi a dávkami soli na metr čtverečný, které ale mají být aplikovány pouze na vozovku a nikoli mimo ni – tedy ani na druhé straně - na chodníky.
Sypače prostě nejsou seřízené na průjezd vnitřním městem, kde je de facto třeba solit pouze jeden průjezdný pruh o šířce do 3.m a to v obytných čtvrtích, kde parkují auta - ani širší průjezd není. V praxi to ale vypadá, že jezdí velký silniční sypač pro hlavní silnice a stejný pak vjede do úzkých ulic s parkujícími auty, zelení, stromořadími ... a pak je sůl logicky všude a navíc v celkové dávce mnohem vyšší, nežli by byla spotřeba u stroje správně nastaveného na šířku pruhu pouze do tří metrů.
((Otázkou zůstává technické vybavení, možnosti a seřiditelnost takové mechanizace. Podle sdělení výrobce posypových nástaveb skutečně ty největší sypače, určené však především na hlavní tahy a dálnice mimo města, nelze seřídit na takto úzký posypový pruh, ale malé a střední nástavby ANO a to již od dvou metrů šíře posypu.
V plné automatice, pak poskytují velmi komfortní obsluhu a variabilitu přímo z kabiny řidiče. Navíc jsou vybaveny „posypovým obrazcem“, což v praxi znamená možnost namířit posyp třeba do zálivu zastávky autobusu, nebo naopak „ubrat“ na té straně, kde vůz musí jet těsně podle zeleně.
Další možností, je pak aplikace solanky, která je jak přesná, tak velmi účinná. Mechanizace tedy existuje – otázkou zůstává zda jí v Praze máme a pokud ano, zda ji umíme obsluhovat.))


- Jiným příkladem stromořadí kde se solí je ulice Hlavní – ta je zařazena do I. pořadí ZÚK a tedy se zde navíc z hlediska zeleně provádí velmi nepříjemné preventivní zásahy.
Nepříjemné proto, že několikanásobně více zatěžují prostředí solí a také proto, že jsou aplikovány na holou vozovku a zejména větší krystaly soli se odráží a svojí kinetickou energií odskakují a částečně opět bez užitku mizí na krajnici a v přilehlé zeleni.
V letech 2004/05 také zde byly patrny akutní příznaky poškození stromů solí – přitom jde o velmi mladé výsadby druhu Koelreuteria p., který je uváděn, jako jeden z nejtolerantnějších stromů vůči soli, přesto nejexponovanější stromy začaly odumírat.
Následným jednáním a každoročním připomínáním zde bylo dosaženo jistého zlepšení právě v technologické kázni. Již nedochází k tak masivnímu přímému nasolování celé plochy aleje a k vyhrnutí slané břečky do aleje dojde již „jenom“ cca 1x za zimu – a to vždy při prvním zásahu – potom, po stížnosti a protestu proti tomuto zakázanému postupu se praxe ustálí na přijatelné formě.
Stromy se zde stabilizovaly, akutní příznaky ustoupily, ale současně je třeba připomenout, že zde byla aplikována podpůrná opatření, a to jak proplachování vodou, tak byly aplikovány vysoké dávky humusu, který má schopnost nebezpečný chlor částečně vázat.
Prognoza pro toto stromořadí však ani tak nemusí být dobrá – je zde velká zátěž solí již z minulých let a navíc nedostatečně seřízené sypače stále solí až pod stromy – to jen díky širší vozovce (5m) skončí méně soli v půdě. Další velké nebezpečí spočívá v narůstajícím počtu tam parkujících vozidel a případných stavebních úpravách, které vytlačují sypače opět těsně k okraji stromořadí a pak zase dochází k přímému masivnímu prosolování půdy/plochy stromořadí.

Naprosto zásadní vliv na množství soli, která se dostane do půdy má však průběh zimy a celkový počet zásahů. A zde se musí důrazně připomenout, že poslední dvě zimy ze tří sledovaných byly velmi mírné a tedy že nelze mírně optimistické závěry např. z ul. Hlavní vůbec přeceňovat. Naopak bychom je měli brát s rezervou a snažit se vyladit systém ZÚK tak, aby, až se vrátí normální zimy, tak abychom následně po jaru opět nesčítali mrtvé a těžce poškozené stromy.

Shrnutí Zimní solení vozovek má vždy vliv na stav zeleně a zvláště stromů v jeho dosahu. Sůl zásadně ovlivňuje jak růstové, tak kvalitativní charakteristiky ovlivněných stromů, navíc totálně znehodnocuje půdy a pozemky kam se dostane. (A že se dostane s vodou i velmi daleko).
Působení soli na stromy je vždy negativní, nejprve dochází ke zhoršení estetických a funkčních vlastností, postupně dochází k odumírání větví, zastavení růstu, odumírání celých částí korun stromů. Souběžně s tím dochází k napadení oslabených stromů škůdci a rozvoji fytopatogenních hub, zhoršují se charakteristiky provozní bezpečnosti. Vždy se snižuje hodnota a věk postižených stromů, ale pravidelně „solené“ stromy spolehlivě během několika let umírají.
Poškození stromů solí má vždy vliv na ekonomiku údržby zeleně - značně ji prodražuje a některé škody způsobené solí, ani nejde zaplatit penězi, nebo je vykoupit nápravnými opatřeními. Sůl v ceně několika korun, páchá škody na zeleni v řádu mnoha tisíců, po mnoho let.
K zásadnímu zhoršování situace a k poškozování zeleně, pak dochází v důsledku nedodržování technologické kázně ZÚK, sem patří zejména tyto závady:
- Několika násobný průjezd aktivního – tedy zapnutého sypače toutéž ulicí během jediného zásahu - na vozovku a často i do zeleně se pak dostává dvou i vícenásobná, než předepsaná dávka, i přes dílčí zlepšení se toto dosud stává a ještě i letos byly tyto případy zaznamenány na II. pořadí.
- Nedodržení průjezdných tras, resp. plánu ZÚK. V praxi to pak znamená, že je nasoleno i tam, kde sůl vůbec neměla být a dokonce i na vozovky zařazené jako neudržované. Tento nedostatek se již vyskytuje mnohem méně než před rokem 2005, ale i tak se stává, že se obsluha netrefí.
- Nedodržení předepsané/vyhlášené dávky soli na metr čtv. – „namísto sněhu, závěje soli“ – toto se zlepšilo, starý sypač, bez možnosti regulace již sůl neaplikuje, ale namísto toho jezdí sice asi moderní sypací nástavba, ale do úzkých ulic příliš veliká a bez možnosti seřízení šířky rozhozu max. do tří metrů – a tak je sice asi v „předepsané dávce“, ale zato v nadbytečné šíři – včetně chodníků a (!) přilehlé zeleně nasoleno vše v dosahu rozmetadla.
- Nevhodná, nebo neseřízená mechanizace, která sype širší pás nežli je vůbec šíře vozovky – tedy přímé nasolování ploch zeleně, přímo ze sypače. Takto jsou systematicky, dlouhodobě a opakovaně nasolovány a degradovány rozsáhlé plochy zeleně a ničeny tisíce stromů po celé Praze. Tato závada je zcela běžná a stále se vyskytující. Přitom právě touto cestou se zřejmě dostává do ploch zeleně nejvíce soli.
- Nevypínání rozmetadla na křižovatkách a světlech! Výsledkem jsou hromady soli na jednom místě. Jestliže přitom vůz např. odbočuje, nebo se řadí do pruhů před světly a stojí tedy těsně u zeleně - sype pak přímo do zeleně a pod stromy. Tyto stromy mají následně největší problémy a často hynou.
- Vyhrnování slané břečky pod stromy a do ploch zeleně – k tomu není co dodat, nicméně se to stále opakuje.

Závěr
Ochrana zeleně před nepříznivými účinky solení komunikací v našich podmínkách a na úrovni naší praxe, stupně vybavenosti a dodržování technologické kázně má značné rezervy.
Cenné partie parků a stromořadí by měly být v maximální míře zcela ušetřeny vlivu solení a v takových lokalitách by se sůl vůbec neměla používat. Zde ochrana tkví v zavedení inertních posypů a důsledném dodržování průjezdních plánů ZÚK.
Tam kde není možné zcela vypustit solení a vyskytuje se zeleň, je třeba důsledně trvat na dodržování technologické kázně při provádění ZÚK. Nastavit takové mechanismy kontroly a zpětných vazeb, aby bylo možné dovodit odpovědnost při jejím porušení.
Postupně při opravách a rekonstrukcích vozovek systematicky upravovat stavební stavy těchto vozovek a přilehlých ploch, včetně ploch zeleně, rabátek v chodnících ap. tak, aby byly upraveny odtokové poměry směrem od zeleně, aby vpusti byly u chodníků, kam se také vyhrnuje slaná břečka atp.

Toto zhodnocení není vyčerpávajícím materiálem o vlivu solení na zeleň ani o způsobech, jak se např. sůl dostává do kořenového prostoru stromů. I na vozovkách, kde se bude solit a přitom bude striktně dodržována technologická kázeň, bude okolní zeleň vždy v nějaké míře dotována solí. Jde o to aby tato míra byla co nejmenší, ale to bude navíc také záležet na místních podmínkách i průběhu počasí.
Tato práce navazuje na předešlé materiály, posudky, a studium problematiky v posledních šesti letech. V neposlední řadě vychází z pozorování a znalostí území a jeho problematiky a dokumentace pořízené přímo v terénu.


Zpracoval Ing. Jan Fischer, VI. 2008

Souhlasíte s nadměrným používáním soli na Spořilově pro posyp ulic v zimním období?

Ano. (Počet hlasů: 78)
(14.50 %)

Ne. (Počet hlasů: 460)
(85.50 %)

Celkem hlasovalo: 538
Související články:
Otřesný případ „péče“ o zeleň (02.04.2013)
Chodníky se na Spořilově budou solit dál, petice nepomohla (15.12.2012)
Přestanou se skutečně solit chodníky? (18.10.2012)
Petice proti solení chodníků a komunikací (01.02.2012)
Plán zimní údržby v zimě 2010-2011 (24.01.2011)
Jak je to se zimní údržbou, sjízdností komunikací a solením na starém Spořilově? (14.02.2010)
Nekonečný boj? Spořilov opět pod závějemi soli! (08.02.2009)
Upozorňují na solení chodníků, solení silnic je ale větším problémem! (11.01.2009)
Opět nejsou dodržovány plány posypu (21.11.2007)
Spořilovský zahradník informuje (30.07.2007)
2007 - další viditelné důsledky poškození solí (28.06.2007)
"Stromy dále umírají," říká spořilovský zahradník (05.06.2007)
TSK chce na Spořilově pokácet sto stromů (04.06.2007)
Praha už brzy vytipuje ulice, které silničáři nebudou smět solit (27.12.2006)
Rok poté, aneb sůl nad zlato (02.02.2006)
A solí se vesele dál, jako by se nechumelilo... (19.12.2005)
"Solná sezóna" na Spořilově začíná (02.11.2005)
Reakce na dopis starosty o solení komunikací (10.07.2005)
Reakce starosty na otevřený dopis proti solení komunikací (09.07.2005)
Omezte solení komunikací – reakce veřejnosti na otevřený dopis Prof. Dr. Peška (25.05.2005)
Spořilovští jsou proti solení ulic! (11.04.2005)
Solení ničí zeleň - nic nového pod sluncem (10.04.2005)
Spisovatel Adolf Branald podpořil petici (22.02.2005)
Vliv města a solení ulic na zdraví stromů (21.02.2005)
Spořilov: Poškození půdy solí (15.02.2005)
Spořilovský problém v TV Praha (14.02.2005)
Spořilovští: nadměrné solení ulic ničí zeleň (10.02.2005)
Lidé protestují proti solení ulic (10.02.2005)
K petici proti solení (03.02.2005)
Kde je možné podepisovat petici? (03.02.2005)
PETICE PROTI SOLENÍ (02.02.2005)
Zimní údržba komunikací (04.01.2005)
Jak se sůl dostává ke kořenům stromů? (21.12.2004)
První výsledky nezávislých expertiz na příčiny hynutí spořilovských stromů (15.12.2004)
Chodníky na ledě (14.12.2004)
100 uschlých stromů za dva roky (08.12.2004)
Sněží? Jak to řeší jinde. (01.12.2004)
Umírání spořilovských stromů (24.11.2004)
[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Jan Fischer | Počet komentářů: 8 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Spořilovské aktuality
13.11.2017: Pozor na falešné popeláře!
Na Spořilově se vyskytl případ, kdy podvodníci vybírají příspěvky na vánoční večírek nebo pohřeb kamaráda.

07.11.2017: Týden vědy na Spořilově
Pozvánky do Geofyzikálního a Astronomického ústavu AV ČR najdete zde.

Starší aktuality


Čtenáři od 31.5.2004

(c) Spořilovské noviny 2004 - 2017  
Vydavatel: Mgr. Tomáš Hromádka - REGIONPLUS. Adresa redakce: Mgr. Tomáš Hromádka, Na Sádce 1749/1, 149 00 Praha 4. IČO: 03582205. Tel. 777 944 684.
Vytvořeno pomocí redakčního systému phpRS. Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce a vlastníků autorských práv. Bez souhlasu redakce nesmí být žádná část Spořilovských novin publikována a to jak v tištěné, tak elektronické podobě.
Kontaktní e-mail redakce: noviny@sporilov.info
CENÍK INZERCE