Adolf Branald vzpomíná na Srpen 1968, kdy spořilovští obyvatelé v obavě před armádou „Osvoboditelkou“, odstranili téměř všechny uliční tabule. Některé z nich se na své původní místo nevrátily dodnes.... :-)

asi nechtějí vzpomínat nebo se na Spořilově nic nedělo.

Ale delo se!
Ja mam vzpominky hned dve. Jedna se tyka osklive noci asi 3 dny po okupaci. Ruske tanky prvni vlny opoustely Prahu po tom, co prijela druha vlna okupantu. Uprostred noci se presouvala cela kolona tanku smerem od konecne tramvaje c.19 nahoru po Chodovske silnici. Probudil nas hluk jejich motoru. A nejen to. Vzdycky kdyz se kazdy tank prehoupl pres malou rovinku kde Hlavni Trida pretinala Chodovskou, zasycel jako nejaka rozzurena obri zmije. A tak to slo dal: rvani motoru-zasyceni-rvani-zasyceni. Tech tanku se zdalo byt nekonecne mnozstvi a po zbytek noci jsme uz neusnuli. Jeste dlouha leta po tom mi behal mraz po zadech, kdykoliv mi neco pripomnelo to zasyceni.
Druha vzpominka se tyka oblasti pod Geofyzikalnim ustavem, kde byvalo tenkrat koupaliste Plivatko. Tam se hned v prvnich dnech usadila ruska armadni jednotka. Muj deda si nedal rici, vydal se s ke Geofyzikalu a zvrchu si je pekne prohlizel dalekohledem. Kdyz se o tom dozvedela babicka, skoro silela pri predstave, ze ho Rusove mohli mit za "spiona" a jako takoveho na miste odstrelit.

Prosím autora vzpomínky, aby se mi ozval, děkuji. T. Hromádka, Spořilovské noviny

Vidim to jako dneska,tanky jely pres ulici Hlavni a potom odbocily vpravo do ulice Belcicka a jely nahoru pres park ke skole,kde se zabyvakovali vojaci v hangarech. Kdyz mne maminka drzela u okna a ja se dival ven na tu monstrozni kolonu a na nas panelak mirily tanky s tema delama,tak jsem moc a moc brecel a pocural jsem se strachy,ze jsem myslel,ze je valka :o))) Vzpominam si na to velmi dobre jako by to bylo vcera,no a dnes je mi 46 a bydlim tu dodnes,Sporilov znam jako svoje boty...