Rubriky
Spořilováci sobě
Kam na Spořilově?
Poslední komentáře
"pokračování Za silnicí už byl nový Spořilov, lemoval ji činžák končící něčím jako kotelnou šedomodr . . . " (Srpen 1968 na Spořilově) "Mí rodiče bydleli v bé dvojce od roku 1964. Když přijeli Rusové, bylo mi tři a půl. Jako jedináček z . . . " (Srpen 1968 na Spořilově) "Milí naši zákazníci a podporovatelé! 🍀 Po dnešní schůzce s firmou Mercatus jsme se dobrali . . . " (Kdo bude provozovat farmářské trhy na Spořilově?) "Dobrý den, ráda bych se zeptala jak dopadl výběr provozovatele farmářských trhů na Roztylském náměst . . . " (Kdo bude provozovat farmářské trhy na Spořilově?) "Dobrý den, nevíte náhodou někdo z vás, kde konkrétně architekt Karel Koželka na sídlišti Spořilov . . . " (Život na spořilovském sídlišti v roce 1970) "Mila Michaelo, jsme vrstevnici. Ja chodil do C a ty bud do a nebo B. Moje sestra Lida s tvoji sestr . . . " (Zapomenutá školní fotografie ze ZŠ Jižní) "ze s Renatou jsem chodil do prvni tridy. Ale ta pak nejak zmizela stejne jako Olina Tvrda. mnohem po . . . " (Spitznerovi vzpomínají na Spořilov - díl 1.) "Tento názor je kvalitní." (Víte, kudy do volební místnosti? Poradí vám mapová aplikace) "pokud někdo netrefí do volební místnosti bez aplikace, je otázka, jestli by měl mít volební právo.. . . . " (Víte, kudy do volební místnosti? Poradí vám mapová aplikace) "A jak to souvisí s článkem?" (D1 u Spořilova přestala být dálnicí!) Kam s ním na Spořilově
Spořilovský kalendář
|
100 let Spořilova
Blíží se významné výročí naší čtvrti. Vlastníte zajímavé dokumenty, fotografie, výstřižky z historie Spořilova? Napište nám na noviny@sporilov.info. Rádi si materiály okopírujeme, naskenujeme a vrátíme zpět. Budeme rádi i za jakékoliv písemné, zvukové či obrazové vzpomínky k událostem z let 1925 - 2025, které hýbaly Spořilovem, uvítáme i zmínky o významných osobnostech, které na Spořilově žily či působily.
Nabízí se celá řada možností, jak si výročí naší čtvrti připomenout... a doplnit tak informace, které v minulých letech byly publikovány v knihách Převleky mého města, Spořilov - Největší zahradní město Velké Prahy, Spořilov - komunita a její osobnosti, Po stopách spořilovských legionářů, Vzpomínky na spořilovské sokolské divadlo a Toulky minulostí starého Spořilova. VZPOMÍNKA NA 28. ŘÍJEN aneb: Jak nás Ludwig van Beethoven zachránil!Vydáno dne 26. 10. 2012 (2420 přečtení)Mnoho vzpomínek na šedou minulost šedesátých let se za tu dobu již vytratilo z naší paměti.Na jednu událost však vzpomínám velmi přesně. Byla to dnes již humorná příhoda, tehdy záležitost velmi vážná – projev jakéhokoliv protestu proti panujícímu komunistickému režimu se tvrdě trestal… Hlavně pro přiblížení tehdejších poměrů v naší malé, klidné pražské obci na Spořilově a pro připamatování starším i mladším píši po tolika letech tyto řádky. Věřím, že pro poučení všem obyvatelům Spořilova to přijde vhod! Začalo to blížícím se výročím státního svátku jednoho 28. října v šedesátých letech minulého století! Komunistický režim záměrně přejmenoval tento významný den, slavený tradičně jako státní svátek - památka na vznik svobodné a demokratické Československé republiky. Po zestátnění průmyslu a celého národního hospodářství dne 28. října 1948 tento den nová vláda Národní fronty pod vedením vedoucí síly - KSČ vyhlásila a slavila jako „Den znárodnění“. Tím chtěli komunisté uměle zakrýt silnou tradici velkolepých všelidových oslav z dob první republiky. Postupně se mělo tiše zapomenout na naši slavnou minulost. Velký odkaz zakladatelů našeho moderního státu Tomáše Garrigue Masaryka, generála Milana Rastislava Štefánika a Eduarda Beneše měl upadnout v zapomenutí…. V šedesátých letech minulého století byl Sokol a ostatní demokratické tělovýchovné a sportovní organizace zrušeny. Na základě rozhodnutí vlády ze 2.12. 1952 bylo rozhodnuto o nové organizační struktuře tělovýchovy a sportu pod státním vedením. Všechny sokolské jednoty byly násilně převedeny po vzoru sovětské fyskultury do nově vytvořených závodních tělovýchovných jednot, patřících do jednotlivých odborových svazů Revolučního odborového hnutí (ROH) se samostatnými názvy podle oborů, např. Lokomotiva (pro železnici), Spartak (pro strojírenství)í, Baník (pro hornictví) atd Tělocvičná jednota Sokol na Spořilově byla v roce 1952 nesmyslně včleněna do závodní TJ Lokomotiva Vršovice, spadající pod odborovou organizaci na nádraží ČSD ve Vršovicích! Jak soudruzi hospodařili s cizím majetkem (naložili a odvezli si veškerý tělocvičný inventář sokolovny a letního cvičiště, archiv, majetek Sokola a jeho divadelního a hudebního odboru, loutkové divadlo atd.) si dokážete představit. Vše odvezli a nikdo neví kam. Po roce 1989 se nic nenalezlo a naší jednotě ani nevrátilo! K další reorganizaci tělovýchovy a sportu došlo v roce 1956, kdy jednoty přešly do svazku tzv. jednotné tělovýchovné organizace - Československého svazu tělesné výchovy a sportu (ČSTV). Někteří členové spořilovského Sokola se v té době hráli tenis jako členové i funkcionáři tenisového oddílu TJ Tatran Pozemní stavby, kteří se pravidelně scházeli na tenisových dvorcích u Krčského lesa. Ve výboru TJ tehdy pracovali bratr Slavomír Šolc jako předseda TJ, Jiří Thera jako jednatel a Vladimír Prchlík jako místopředseda. Před blížícím se státním svátkem „Znárodnění“ rozhodl výbor TJ uspořádat v sokolovně slavnostní akademii, na níž vystoupili přední spořilovští umělci. Sál se naplnil do posledního místa. Výzdoba byla jednoduchá, ale důstojná: na čelní stěně visel nápis 28. ŘÍJEN bílými písmeny na černém závěsu, který zůstal po sokolském biografu, a sloužil ke slavnostní výzdobě. Druhý den se mezi Spořilováky nemluvilo o ničem jiném, nežli o tom, že oslava byla zdařilá a velmi se líbila, což nás potěšilo. Velmi neklidní však byli soudruzi z místní organizace KSČ a jejich donašeči. Považovali výzdobu i průběh celé akademie za tichou provokaci proti znárodnění! Brzy nám přišla na výbor TJ obsílka k jednání „na koberečku“, kam jsme se dostavili spolu s bratrem hospodářem Zdeňkem Keistem. Již při vstupu do zakouřené místnosti v agitačním středisku pod Spořilovem byla cítit vážná, pochmurná nálada. Náš „rozhovor“ podobající se silně výslechu, vypadal takto: Soudruh l (předsedající): „Víte, proč jsme vás pozvali?“ Člen TJ VP: „Nevíme přesně, snad se to týká slavnostní akademie v sokolovně.“ Soudruh 2: „Je tomu tak. Občané jsou zneklidněni z toho, co se tam odehrálo. Někteří si dokonce u nás stěžovali, že to byla otevřená provokace v Sokole proti znárodnění.“ Člen TJ VP: „Nevím o tom. Akademie měla velký ohlas a posluchači vysoce ocenili umělecký dojem večera“. Soudruh 2: „A co ty černé závěsy. To byla smuteční výzdoba k 28. říjnu!“ Člen TJ ZK: „Máme jenom závěsy od biografu. Nemáme peníze na nové, barevné. Příště můžeme použít jinou výzdobu, pokud nám někdo přispěje.“ Soudružka 3: „Ano, celý pořad neodpovídal oslavě znárodnění. Byl těžký, třeba ten Beethoven se tam nehodil. Bylo to jako na pohřbu!“ Člen TJ VP: „Ludwig van Beethoven je německý autor. V televizi NDR hrají jeho „Ódu na radost“ denně jako symfonii boje za mír. Chtěli jsme, aby posluchači slyšeli vyvážený program z díla světových mistrů! Soudruh 4 (člen kulturní komise KSČ): „Musím, soudruzi, se zastat soudruhů z TJ. Je nám přece známo, že soudruh Vladimír Iljič Lenin za svého života mnohokrát ocenil mistrovství Beethovena. Často a rád poslouchal jeho skladby. Jeho hudba přece působí i dnes v zájmu světového míru. Myslím, že napříště bychom měli TJ pomoci s výzdobou, např. zapůjčením látky z prostředků Národního výboru přes kulturní komisi. Ať se soudruzi z TJ včas hlásí a my jim pomůžeme. Chápu, že dnes neměli jinou možnost výzdoby.“ Člen TJ ZK: „Rádi použijeme jinou výzdobu sokolovny, pokud nám ji někdo poskytne.“ Tím náš rozhovor před komisí skončil. Po krátké poradě členů kulturní komise výboru KSČ na Spořilově jsme se rozešli s přáním Soudruha 1 (předsedajícího): „Pokračujte, soudruzi, ve vaší činnosti v TJ jako složka Národní fronty. A příště to s námi předem konzultujte. Čest práci!“ „Nazdar!“ zněla naše odpověď. Mohu říci, že nám tam nebylo nijak dobře, i když konec jednání byl úspěšný. Nebýt však Beethovena a jeho obdivovatele V.I. Lenina, nevím, nevím, jak by to dopadlo. Odehrálo se to totiž na Spořilově ve vážné době boje za světový mír. Smutné na celém příběhu byla zejména skutečnost, že to všechno byli naši spořilovští spoluobčané, kteří jen plnili příkazy cizí „diktatury proletariátu“. Již jsme jim to dávno odpustili… Vladimír Prchlík 26. října 2012 ,
Související články:
Celý článek |
Autor: Vladimír Prchlík |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Zapomenutá lavička, ale hlavně významné místo (11.09.2023) Strýček Jedlička ze Spořilova - bylo by mu 100 let (18.02.2023) Žil podle etiky, etika se mu odměnila (21.09.2015) Osobnost Spořilova (12.07.2013) Jubileum Ivany Drbalové (13.04.2013) Trochu retra neuškodí - jak vzpomínáte na počátky spořilovského sídliště? (13.08.2008) Pátráme po osudech sochy! Pomůžete? (19.05.2007) Srpen 1968 na Spořilově (21.08.2006) Zrušený vodotrysk na sídlišti Spořilov II (03.08.2006) Děti ze Spořilova roku 1978, aneb poznáte se ? (15.02.2006) Květen 1945 na Spořilově aneb hledají se pamětníci (03.01.2006) 17.listopad 1989 na Spořilově (17.11.2005) Bílé zimy na Spořilově (15.11.2005) Vzpomínky na zaniklý spořilovský rybníček (17.10.2005) Dědkovy paměti (16.10.2005) Torzo pomníku na Roztylském náměstí (09.10.2005) Vzpomínka na Tony Bar a Hospodu "U Řezníků" (17.08.2005) 3 roky od povodně na Botiči (14.08.2005) Zapomenutá školní fotografie ze ZŠ Jižní (12.08.2005) Spitznerovi vzpomínají na Spořilov - díl 3. (20.07.2005) Můj rok se Spořilovskými novinami (12.07.2005) Co se psalo o Spořilově v "Zeměpisném průvodci" z roku 1943 (27.05.2005) Slatiny - zapomenutá čtvrť severně od Spořilova (21.05.2005) Spitznerovi vzpomínají na Spořilov - díl 2. (15.05.2005) Významní obyvatelé Spořilova budou 12.května v ZŠ Jižní (10.05.2005) Spitznerovi vzpomínají na Spořilov - díl 1. (09.05.2005) Karel Zich & Spirituál kvintet (10.12.2004) Lou Fanánek vzpomíná na své hudební začátky na Spořilově (31.08.2004) Spořilov melancholický (23.07.2004) |
Spořilovské aktuality
17.11.2024: Před 35 lety...
Jak jsme prožívali sametovou revoluci na Spořilově? Připomeňte si ve starším článku.
Starší aktuality Čtenáři od 31.5.2004
Spořilovská kliknutí
Spořilováci na webu
Nyní si čte web : 100 uživ. |
(c) Spořilovské noviny 2004 - 2019
Vydavatel: Mgr. Tomáš Hromádka - REGIONPLUS. Adresa redakce: Mgr. Tomáš Hromádka, Rakovského 3162/8, 143 00 Praha 4. IČO: 03582205. Tel. 777 944 684.
Vytvořeno pomocí redakčního systému phpRS. Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce a vlastníků autorských práv. Bez souhlasu redakce nesmí být žádná část Spořilovských novin publikována a to jak v tištěné, tak elektronické podobě.
Kontaktní e-mail redakce: noviny@sporilov.info
CENÍK INZERCE