Spořilovské noviny
Úvod | Stáhněte si | Spořilovské odkazy| FACEBOOK | International  


Poslední komentáře
  • Re: Re: vzpomínka:
    "V 60 letech Jsem chodila na Spořilov do Školy. Na pana Zelenku si vzpomínám a ještě dnes se mi vyb . . . " (Vzpomínka na Plivátko)
  • díky:
    "nejsem zítra v Praze, ale našel jsem si jiné setkání, takže na dálku jsem s vámi" (Pozvánka na setkání inspirované Milionem chvilek pro demokracii )
  • Vzpomínky na Olgu:
    "Setkali jsme se s Olgou někdy v roce 2015. Jako vedoucí oddělení akvizice a prezervace Národního fil . . . " (Rozloučení s Olgou Růžičkovou, rozenou Sixtovou)
  • Vzpomínka na Plivátko:
    "V padesátých letech minulého století jsme bydleli s bratrem a rodiči v Praze XIV.-Nuslích a chodili . . . " (Plivátko dnes)
  • Ještě Pochvala "Plivátka":
    "V padesátých letech minulého století jsme bydleli s bratrem a rodiči v Praze XIV.-Nuslích a chodili . . . " (Vzpomínka na Plivátko)
  • Koupaliště Spořilov:
    "V padesátých letech minulého století jsme bydleli s bratrem a rodiči v Praze XIV.-Nuslích a chodili . . . " (Vzpomínka na Plivátko)
  • bez titulku:
    "Jako rodič žáka ze ZŠ Jižní to vidím trochu, vlastně zcela, jinak. Nechci tu prát špinavé prádlo (i . . . " (Naprostá většina žáků díky rodičům má přístup k technologiím, které umožňují distanční výuku)
  • a ještě k plivátku:
    "Někde poblíž býval areál, snad tehdy svazarmu, kde létali s upoutanými modely a proháněli upoutané m . . . " (Vzpomínka na Plivátko)
  • Re: Fotografie:
    "https://www.krcakzije.cz/lokalita/jatka- rasovna-nebo-plivatko-historie-arealu-in terlov.html " (Vzpomínka na Plivátko)
  • To je síla:
    "Děkuji za informaci, tiskneme letáky, aby se to dozvěděli i ti, kteří nemají internet. Zároveň sepis . . . " (Připomínkujme územní studii okolí metra Roztyly)


  • Spořilovský kalendář
    <<  Červenec  >>
    PoÚtStČtSoNe
      1 2 3 4 5
    6 7 8 9 10 11 12
    13 14 15 16 17 18 19
    20 21 22 23 24 25 26
    27 28 29 30 31   

    Mohlo by vás zajímat...

    Nezapomínáme

    * Bojovali a umírali za naši svobodu. Praha si připomíná 75. výročí konce 2. světové války

    Vydáno dne 05. 05. 2020 (141 přečtení)

    Od tohoto týdne si hlavní město připomene události z roku 1945. Dnes je to totiž přesně 75 let od začátku povstání s cílem osvobození Prahy z nacistického područí. I když je letošní výročí zastíněno situací okolo koronaviru, události z doby před tři čtvrtě stoletím si v metropoli lidé připomenou alespoň symbolicky. Pražané si budou moci od 8. května na Mariánském náměstí prohlédnout panelovou výstavu historických fotografií z května 1945, která bude k dispozici i na webu vitezstvi.praha.eu. Prostřednictvím interaktivní mapy mohou lidé navštívit také pietní místa Pražského povstání a poklonit se hrdinům, kteří bojovali a umírali za naši svobodu.



    Přímo v Praze padly asi tři desítky sovětských vojáků, za celé Pražské povstání však zemřelo přibližně tři tisíce Čechoslováků, kteří se zapojili do bojů, byli zabiti při bombardování nebo popraveni nacisty. Právě těmto lidem, kteří bojovali a umírali za naši svobodu, je věnována výstava „V jako vítězství“ na Mariánském náměstí v Praze 1, kterou můžete navštívit od 8. května do 8. června 2020.

    „Chtěl bych vzdát díky všem, kteří tehdy vyšli bojovat do ulic a vyjádřit svůj vděk za to, že žijeme ve svobodné zemi, kde všichni mohu otevřeně vzdát úctu svým hrdinům. Budeme dělat vše pro to, abychom hájili pravdu před lží a principy demokracie před autoritářským a totalitním smýšlením. A v žádném případě nebudeme šlapat po odkazu našich předků a jejich ideálech svobodné společnosti, které jsme přijali za své,“ uvedl primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib a dodal: „Proto je v těchto dnech nutné si také připomenout, že Rudá armáda dorazila do Prahy až devátého května, tedy až po té, co se osmého května Němci vzdali České národní radě. Sověti tak přijeli do města fakticky svobodného a nenesli hlavní zásluhu na jeho osvobození, i když si ji z politických důvodů připisovali a stále rádi připisují.“

    Zájemci si mohou také prohlédnout online verzi na vitezstvi.praha.eu, která je ode dneška zpřístupněna veřejnosti. Výstava nabídne komplexní informace o povstání v Praze, osvobození Československa, ale také roli sovětského NKVD (Lidového komisariátu vnitřních záležitostí) a SMERŠ (Smrt špionům) při následných represích proti Čechoslovákům a dalším státním příslušníkům v Českých zemích.

    „Připomínáme si všechny statečné Pražany a jejich obrovské odhodlání bojovat za svobodu. Je to nesmírně cenný odkaz pro další generace, protože Pražané se do boje pustili za situace, kdy proti obyčejným lidem stála organizovaná nacistická armáda. Velmi bych si přála, abychom také my dokázali svobodu hájit za všech okolností a proti jakkoliv silnému nepříteli,“ řekla k výročí radní hl. m. Prahy pro oblast kultury Hana Třeštíková.

    Samotná výstava je rozdělena na celkem dvanáct obrazů a popisuje mnoho aspektů květnového povstání v roce 1945, například 75. výročí konce 2. světové války v Evropě; Bombardování Prahy; Pražské povstání; Masakry civilistů; Požár Staroměstské radnice; ROA v Praze; Západní spojenci; Kapitulace v Praze; Rudá armáda; Krvavé dozvuky války; Návrat ČS perutí a Vítězné „V“.

    Další částí oslav v hlavním městě je interaktivní mapa. Díky ní se lidé mohou virtuálně projít po pietních místech a uctít památku padlých. Mapa obsahuje detailní informace o památnících, jejich charakteru nebo například počtu vzpomenutých.

    Cílem celého projektu je připomenout si ty, kteří položili své životy doma i v zahraničí, muže a ženy, kteří bojovali a umírali, aby nás osvobodili, a jejichž oběť nám dnes umožňuje žít v míru. V rámci výstavy ale chce hlavní město vzpomenout na všechny, kteří nehleděli na svůj vlastní prospěch a postarali se, abychom my ostatní byli v bezpečí.

    Tiskové oddělení MHMP


    Květnové povstání:
    Z historického hlediska byla Praha začátkem května roku 1945 jedním z posledních hlavních měst v Evropě, které stále bylo pod nadvládou nacistů. Ačkoli Američané dorazili do Plzně již ráno 6. května - právě v době, kdy naplno propukalo Pražské povstání - osvobození hlavního města se z politických a ideologických důvodů mělo odehrát pod taktovou Sovětů. I když podle původních plánů měla Rudá armáda dorazit do Prahy až 12. nebo 13. května, začátek povstání v metropoli útok Sovětů uspíšil.

    Již 5. května vzali Čechoslováci svobodu do svých rukou a hlášením rozhlasu „Voláme českou policii, české četnictvo, české vojsko, aby ihned přišlo do Českého rozhlasu. Voláme všechno, co je české, esesáci zde vraždí české lidi…“ symbolicky začalo povstání proti nacistickým jednotkám a okupačním silám, které se Prahou postupně stahovaly na západ, aby se dostaly do relativního bezpečí v americkém zajetí. V sovětských rukou je totiž po letech bojů a masakrech civilistů čekalo v lepším případě odsouzení k nuceným pracím a cesta na Sibiř do gulagů, v horším případě pak poprava na místě.

    Odhodlání Čechů v osvobození Prahy se stalo neuvěřitelným a přes noc se metropole stala pro Němce nepřekonatelnou překážkou v podobě stovek (na konci povstání asi dvou tisíc) barikád plných sporadicky ozbrojených policistů, civilistů, ale také Vlasovců, příslušníků Ruské osvobozenecké armády (ROA), složené z válečných zajatců a nuceně nasazených Rusů a dalších lidí ze zemí ovládaných Sovětským svazem. Právě Vlasovci pomohli pražskému povstání 7. a 8. května nejvíce, jelikož měli k dispozici zbraně a často výcvik v boji. Ti například vyřadili z provozu ruzyňské letiště, odkud na povstalce útočily poslední zbytky letounů Luftwaffe.

    Němcům ale v tu chvíli šlo o všechno, dostat se na západ bylo pro ně jedinou nadějí na život, zvláště jednotky SS, které prosluly hromadnými vraždami civilistů a zajatců na východě, se nebránily dalším vraždám nevinných pražských rodin, aby se mohly dostat na západ od Prahy. To vedlo k následným jednáním a výměnu volného odchodu za zastavení zabíjení nevinných žen a dětí. Spolu se zbytky nacistických sil se ale z Prahy začali stahovat také Vlasovci a další příslušníci protektorátního aparátu, kteří se oprávněně obávali odplaty Sovětů. V té době k nim již pronikly zprávy o hromadném znásilňování, rabování a popravám civilistů v Berlíně, americké zajetí bylo tedy jejich poslední možností.

    Epilogem Pražského povstání pak byl příjezd tankových a mechanizovaných brigád Rudé armády ráno 9. května 1945 - tedy až po oficiálním ukončení 2. světové války v Evropě - které se střetly s posledními zbytky německých sil ve městě. Ani v těchto bojích nechyběli členové povstání, kteří v doprovodu tanků postupně bojovali v místech odporu. Těžké boje se takto odehrály v Dejvicích, dále u Pražského hradu a na Klárově. Jedny z posledních bojů se pak vedly o kostely, například na věži kostela svaté Ludmily se večer stále skrýval německý ostřelovač, v kostele svatého Mikuláše nebo v Týnském chrámu. V pozdních večerních hodinách 9. května pak Rudá armáda označila Prahu za osvobozenou bez odporu nepřítele.

    [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
    Celý článek | Autor: Zasláno do redakce | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek


    Čtenáři od 31.5.2004

    Spořilovská kliknutí
    Celkem5954019
    Červenec10328
    Dnes140

    Spořilováci na webu

    Nyní si čte web : 17 uživ.


    (c) Spořilovské noviny 2004 - 2019  
    Vydavatel: Mgr. Tomáš Hromádka - REGIONPLUS. Adresa redakce: Mgr. Tomáš Hromádka, Rakovského 3162/8, 143 00 Praha 4. IČO: 03582205. Tel. 777 944 684.
    Vytvořeno pomocí redakčního systému phpRS. Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce a vlastníků autorských práv. Bez souhlasu redakce nesmí být žádná část Spořilovských novin publikována a to jak v tištěné, tak elektronické podobě.
    Kontaktní e-mail redakce: noviny@sporilov.info
    CENÍK INZERCE