K historii nejstarší záběhlické tvrze (a Hamerského ostrůvku)

Když jsme poprvé vstupovali na Hamerský ostrůvek, tušili jsme, že toto místo je vpravdě historické. Ostatně se kolega Marek Mahdal stručně o historii ostrova zmínil ve svém úvodním článku. Toto pozoruhodné místo však i nadále zůstává v patrnosti a sledování naší redakce. Proto vám mohu po čase sdělit i já výsledek svého dalšího pátrání.

Zmiňovaný archeologický výzkum vedl zde vedl v roce 1960 PhDr. Norbert Mašek z Muzea hl. m. Prahy. Bylo velkým štěstím, že pracovníci Vodních staveb n. p. se pražským památkářům tehdy ozvali. Na dně rybníka byla totiž objevena a prozkoumána část středověké stavby. Jak jsme uvedli, šlo o obdélníkovou místnost o velikosti 7 x 11 metrů s 80-90 cm silnými zdmi z lomového kamene pospojovaného maltou a dlaždicovou podlahou. Také zde byl objeven další objekt lichoběžníkovitého tvaru, snad bašta. Z archeologických nálezů byly pozoruhodné keramika s hnědou a zelenou polevou, železné předměty a opracované stavební kameny z bílého pískovce - to vše datováno do období od 13. do 1. poloviny 15. století. Tento zajímavý nález podpořil teorii význačného českého historika Augusta Sedláčka, který psal o záběhlické vodní tvrzi zničené husity v roce 1421.
Zcela byl tento názor potvrzen následným pracným srovnáváním písemných pramenů v různých archivech, kdy nakonec bylo zjištěno, že uvedená tvrz byla v letech 1407 - 1408 majetkem krále Václava IV. a střežila zde probíhající středověkou cestu. Hamerský ostrůvek a blízké okolí byl následně po svém průzkumu zapsán do seznamu nemovitých památek hl. města pod evidenčním číslem 1679.