Spořilovský spisovatel Adolf Branald, který zemřel v září loňského roku, bude mít svoji ulici zřejmě v Praze - Řeporyjích. Adolf Branald je čestným občanem této západní části Prahy a začínal zde po maturitě jako železničář. Zmínku o řeporyjské části života si lze přečíst v jeho knize Valčík z Lohengrina.

Co bylo v kronice?
Sokolská jednota s názvem Sokol Roztyly-Spořilov byla ustavena 10. září 1927 a už před Vánocemi 1928 byla otevřena sokolovna - adaptací z bývalé kantiny Družstva, které budovalo Spořilov. byl zde sál pro cvičení a malé jeviště pro aktivity kulturní. Vše se mohlo uskutečnit jen na základě finančních půjček a za značné fyzické pomoci dobrovolníků z řad sokolských bratří. Uvažovalo se vedle prvořadé činnosti tělovýchovné o provozování loutkového divadla pro děti a ustavení dramatického odboru pro divadelní aktivity dospělých (šlo o činnosti, které mohly jednotě přinést i určitý finanční zisk).

V těchto dnech si připomínáme 40. výročí od událostí roku 1968, které se zapsaly nejen do paměti lidí, ale v následujících letech také velmi ovlivnily osudy obyvatel Československa. Již před dvěma lety jsme vás, čtenáře Spořilovských novin, vyzvali ke vzpomínání na to, jak se osudný srpen 1968 odrazil ve spořilovském dění. Naše výzva je stále aktuální. Pro inspiraci níže přinášíme dva zaslané texty.

Tyto řádky sepisuji, aby nebylo zapomenuto těch, kteří se před dobou téměř tří generací s nadšením a obětavostí podíleli dobrovolně na práci na sokolském poli kulturním na Spořilově a neúnavně organizovali a provozovali jednak loutkové divadlo k radosti dětí ze Spořilova a blízkého okolí, jednak sami jako herci či zpěváci vystupovali v mnoha divadelních hrách na prknech spořilovského ochotnického divadla nebo je pomohli organizovat. Nelze se nezmínit také o aktivitách hudebních, které náležely též k akcím společenským.

Při surfování po internetu mne zaujalo, že si ještě někdo vzpomene na koupaliště Plivátko. Jako kluk bydlící v Praze 4 - Krči na Habrovce jsem na toto koupaliště v 60. letech chodil se svými kamarády a můj otec na tomto koupališti i několik sezon měl zaplacenou skříňku. Je škoda, že toto koupaliště v překrásném prostředí dle mého názoru zcela zbytečně zaniklo, neboť vybetonované koupaliště, kde trávilo volný čas spousta lidí dle mého názoru Praze chybí.

Již několikrát jsme vás na stránkách Spořilovských novin informovali o projektu Krajina za školou, do kterého se zapojila jako jedna z deseti pražských škol ZŠ Na Chodovci. Žáci své výsledky práce s úspěchem prezentovali na Novoměstské radnici a vy si je můžete prohlédnout na internetu zde. Na úvodní straně je umístěna stručná historie Spořilova, jako součásti katastrálního území Záběhlice i hlavního města Prahy. Následuje celkem čtyřiadvacet prolínajících fotografií, kde lze spatřit doslova skvosty, např. provoz v sídlištní knihovně, slavnosti jara, někdejší Bratislavské náměstí s tramvajovou smyčkou, dostavbu sídliště nebo Hamerský rybník. U řady fotografií nebylo možné pořídit záběr z technických důvodů ze stejného místa.

Úvodem
Letošní jubilejní rok republiky 2008 je současně i rokem výročním od založení Dramatického odboru spořilovského Sokola (před vánoci roku 1928). V nové rubrice „Sokolská kronika|“ vám – pamětníkům těchto časů i generacím jejich následníků chceme přiblížit významné, často výjimečné události počínající v raném období osídlení Spořilova na sklonku dvacátých let minulého století. Bylo to v době nezměrného úsilí prvních osadníků k přípravě založení a vzniku nové tělocvičné jednoty Sokol Praha Spořilov – Roztyly.
Z bohatých historických pramenů a ze zápisů sokolské kroniky čerpáme tato zajímavé informace s úctou a obdivem k tehdejším zakladatelům dramatického odboru Sokola na Spořilově. O jejich bohaté činnosti svědčí četné záznamy a zachované dokumenty jako fotografie, originály pozvánek, plakátů apod. Rozsáhlý přehled o rozsahu a bohaté činnosti nás naplňují obdivem a úctou k ochotníkům, kteří často v celých rodinách se věnovali bohaté kulturní činnosti. Položili tak základy tehdejšího kulturního života na Spořilově a obětavě věnovali svůj volný čas, nadšení a umění ve prospěch spořilovské veřejnosti.

Dnes si připomeneme 80. výročí od vzniku naší sokolské tělocvičné jednoty Praha Spořilov, Roztyly v roce 1927. Naše lípy pamatují události radostné, spojené s rozvojem naší jednoty a rozkvětem naší vlasti ve třicátých letech minulého století. Právě tak jako události dramatické a tragické, kdy naše vlast , opuštěna našimi spojenci, byla obsazena krutým nepřítelem. Naše mladá jednota podlehla zákazu naší činnosti spojené z rozpouštěním Sokola a zabavením jeho majetku nacistickými okupanty. Po vítězství ve druhé světové válce znovu Sokol ožil a obnovil svoji všestrannou těllocvičnou, kulturní a společenskou činnost stejně nadšeně, jako jsme budovali svoji obnovenou svobodnou republiku. Přišel však další zákeřný nepřítel - ztratili jsme svobodu národní. Sokol byl znovu rozpuštěn a jeho činnost potlačena zakázem veškeré činnosti a zabavením jeho majetku. Brzy přišel další okupant z východu, který pokračoval v tvrdém útlaku národa a členů a příznivců Sokola po celých čtyřicet let.

Sestra Alena Šerksová, členka Věrné gardy Sokola Spořilov, která nedávno oslavila v plné duševní svěžesti svoje 84. narozeniny, vzpomíná na den odhalení sochy „Bojovníka od Zborova“ 29. červen 1937 na počest dvacátého výročí slavné bitvy u Zborova takto:

Již několikrát jsme ve Spořilovských novinách psali o historii pomníku zborovským hrdinům. Zmínili jsme se o tom, že byl pomník odhalen 29. 7. 1937 za velké účasti spořilovských občanů. Věříme tomu, že jistě mezi vámi čtenáři existují fotografie z jeho odhalení. Víme také, že autorem pomníku je ruský legionář kapitán Babka, a že návrh pochází od arch. Stanislava Režného. Socha byla odlita v ČKD Blansko. Je rovněž známo, že socha byla na konci července 1940 z politických důvodů odstraněna.

Správce potoka Botič (MHMP) by rád umístil informační tabuli na záběhlický jez. V této souvislosti shání nějaké informace o historii tohoto díla. Uvítá fotografie i vzpomínky pamětníků. Materiály zasílejte prosím do redakce Spořilovských novin (noviny(a)sporilov.info). Pracovníkům pražského magistrátu je rádi předáme

Dnes je to bez dvou roků neuvěřitelných 40 let co naší zemi "navštívila" bratrská vojska Varšavské smlouvy. Tanky přijeli do Prahy i přes Spořilov. Jaké jsou vaše vzpomínky na toto pohnuté období našich dějin ? Jak jste prožívali tuto dobu ve svém domově na Spořilově ? Podělte se o své vzpomínky s ostatními čtenáři Spořilovských novin v komentářích pod tímto článkem.

V těchto dnech to budou již čtyři roky, kdy se potok Botič u Spořilova vylil ze svého koryta. Zaplavil tehdy značnou část údolní záběhlické nivy a kulminoval 15.8.2002. Koryto Botiče se tehdy u Hamráku se částečně změnilo....čtěte dále...

(Článek obsahuje unikátní a dosud nezveřejněné fotografie ze Spořilova.) Čtyři pomníčky na Roztylském náměstí jsou jedním z posledních viditelných dokladů Květnové revoluce 1945 na Spořilově. Kdo si dnes vzpomene na osudy Františka Nováka, Antonína Zachardy, Františka Bulína a dr. Bedřicha Krejného? Léta letí, pamětníci odcházejí a s nimi i dávné události jakoby odvál čas. Na největší válku v dějinách lidstva však nelze zapomenout a je třeba vše připomínat, aby se historie neopakovala. Koncentrační tábory, politický útlak, omezování svobody, poněmčování, zrůdnost totalitní moci. Na druhé straně hrdinská vítězství našich vojáků v zahraničním a domácím odboji a nakonec i v pražském povstání, jehož hrdinové a vůdci jsou bohužel stále jakoby zapomenutí a neocenění.