Úvodem
Letošní jubilejní rok republiky 2008 je současně i rokem výročním od založení Dramatického odboru spořilovského Sokola (před vánoci roku 1928). V nové rubrice „Sokolská kronika|“ vám – pamětníkům těchto časů i generacím jejich následníků chceme přiblížit významné, často výjimečné události počínající v raném období osídlení Spořilova na sklonku dvacátých let minulého století. Bylo to v době nezměrného úsilí prvních osadníků k přípravě založení a vzniku nové tělocvičné jednoty Sokol Praha Spořilov – Roztyly.
Z bohatých historických pramenů a ze zápisů sokolské kroniky čerpáme tato zajímavé informace s úctou a obdivem k tehdejším zakladatelům dramatického odboru Sokola na Spořilově. O jejich bohaté činnosti svědčí četné záznamy a zachované dokumenty jako fotografie, originály pozvánek, plakátů apod. Rozsáhlý přehled o rozsahu a bohaté činnosti nás naplňují obdivem a úctou k ochotníkům, kteří často v celých rodinách se věnovali bohaté kulturní činnosti. Položili tak základy tehdejšího kulturního života na Spořilově a obětavě věnovali svůj volný čas, nadšení a umění ve prospěch spořilovské veřejnosti.

Úryvek z projevu sestry Blaženy Sejkové, Věrná garda Sokola Staré Město při vzpomínkové slavnosti narozenin prezidenta Masaryka na lánském hřbitůvku

Tomáš Garrigue Masaryk (7.3. 1850 – 14.9. 1937) – první prezident Československé republiky. Svým rozsáhlým vzděláním filozofickým, historickým, sociologickým, znalostí cizích zemí i jazyků, dlouholetou zkušeností politickou i vysokou osobní morálkou založil v české politické kultuře příklad státníka celosvětového významu, který se stal pro jeho nástupce značně nedostupným vzorem. Bez jeho celoživotního diplomatického úsilí v zahraničí, při organizaci a vzniku československých legií jako vojska dosud neexistujícího státu a díky jejich vítězného tažení na straně mocností v první světové válce by nebylo svobodného a samostatného Československa. Parlament Československé republiky ocenil celoživotní zásluhy Tomáše Garrigue Masaryka zákonem, který zní: “Tomáš Garrigue Masaryk se zasloužil o stát.“ TGM vstoupil do Sokola Pražského dne 17. dubna 1884, po přestěhování přestoupil do Sokola malostranského, jehož členem zůstal až do své smrti. Byl členem Sokola plných 53 let. Do kroniky Sokola Malá Strana Masaryk napsal: „Bez sokolování, bez nějakého sportu, zdravý člověk, myslím, ani žít nemůže, alespoň by neměl.“

Aktualizováno. Souběžně se vznikem Spořilova koncem 20. let se začal rozvíjet v nově postaveném zahradním městě i kulturní život. V roce 1928 bylo založeno Sokolské loutkové divadlo, kde hrál mj. prof. Svatopluk Nejedlý s manželkou Miladou. Ti založili o rok později divadelní kroužek Sokola, který v letech 1931-1934 se jmenoval SDO Jirásek (dle Branalda od 1934). Hrálo se s asi 40 cm velkými loutkami, kterých bylo asi 150. Specialitou divadélka byly původní loutky z papíroviny. Loutky vodili mladí sokolové. Kašpárka hrál doživotně dr. Sochr. Repertoár představoval originální hry, např. Dědeček a babička v pekle, Hasan a Zulejka (1932) nebo Krakonoš a jeho dary.
Původně malé divadélko, s nímž hráli ve školách, bylo v roce 1931 nahrazeno velkou scénou postavenou v dřevěné sokolovně.
Zde již hrál ochotnický divadelní soubor, který vznikl v roce 1929. Jeho duší byl tajemník grémia drogistů Vl. Kočí. Na repertoáru byl průměrný činoherní a operetní repertoár a také hry místních autorů Grafnettera, Komendy, Rössnera, Warausové a dalších.

(k podpoře rozhodnutí starosty Městské části Praha 4 o obnovu pomníku bojovníka od Zborova v Praze 4 – Spořilově u příležitosti 90. výročí bitvy u Zborova)

Po zveřejnění informace a výzvy občanům k poskytnutí historických podkladů v novinách Městské části Praha 4 – TUČŇÁK o záměru obnovit na Roztylském náměstí na Spořilově sochu bojovníka od Zborova ( za nacistické okupace byla socha odvezena na neznámé místo) , se podařilo objevit a získat řadu velmi cenných a vzácných dokumentů. Svědčí to o zájmu občanů Spořilova o osud tohoto překrásného památníku jako symbolu boje za národní osvobození, na jehož vítězném konci v roce 1918 došlo k založení samostatného státu - svobodné a demokratické Československé republiky.

Čtenář Spořilovských novin Jan Grafnetter nám zaslal přehled nápisů uvedených na dnes již neexistujícím pomníku Hrdinům od Zborova. K tomu dodal: "Informace jsem našel zaznamenané na staré pohlednici, ke které byl ještě připojen papírek s doplňujícim textem (někdo z prapředků či praprapředků měl zřejmě kronikářské sklony)."

Pořad Českého rozhlasu 6 - "Portréty" tentokrát představuje životní osudy významného spořilovského historika Zdeňka Kalisty.

Tento, zhruba půlhodinový pořad, který by neměl uniknout uchu žádného Spořilováka je k poslechu ZDE. (Pozn. formát mp3, cca 5 MB)

Alternativní stream link: http://www2.rozhlas.cz/stream/00596259.mp3

Dnes si připomeneme 80. výročí od vzniku naší sokolské tělocvičné jednoty Praha Spořilov, Roztyly v roce 1927. Naše lípy pamatují události radostné, spojené s rozvojem naší jednoty a rozkvětem naší vlasti ve třicátých letech minulého století. Právě tak jako události dramatické a tragické, kdy naše vlast , opuštěna našimi spojenci, byla obsazena krutým nepřítelem. Naše mladá jednota podlehla zákazu naší činnosti spojené z rozpouštěním Sokola a zabavením jeho majetku nacistickými okupanty. Po vítězství ve druhé světové válce znovu Sokol ožil a obnovil svoji všestrannou těllocvičnou, kulturní a společenskou činnost stejně nadšeně, jako jsme budovali svoji obnovenou svobodnou republiku. Přišel však další zákeřný nepřítel - ztratili jsme svobodu národní. Sokol byl znovu rozpuštěn a jeho činnost potlačena zakázem veškeré činnosti a zabavením jeho majetku. Brzy přišel další okupant z východu, který pokračoval v tvrdém útlaku národa a členů a příznivců Sokola po celých čtyřicet let.

Pro vás i ostatní pamětníky Spořilova třicátých let si připomeňme tehdejší 20. výročí slavné bitvy u Zborova. V den odhalení pomníku „Hrdinům od Zborova“ dne 29. června 1937 vyšla dvojice pamětních poštovních známek, oslavujících 20. výročí slavné zborovské bitvy. Motiv na známkách představuje tři postavy legionářů po bitvě u Zborova a vyjadřuje odhodlanost, bratrství a obětavost. Podle Věstníku Ministerstva pošt a telegrafů číslo 31 z 10. června 1937 se vydáním malé série dvou známek se stejným obrazem v hodnotách 50 haléřů (mechově zelená) a 1 Kč (achátově červená) připomíná dějiště bitvy dne 2. července 1917 u městečka Zborova, která zůstane navždy památnou v dějinách novodobého Československého vojska.

Sestra Alena Šerksová, členka Věrné gardy Sokola Spořilov, která nedávno oslavila v plné duševní svěžesti svoje 84. narozeniny, vzpomíná na den odhalení sochy „Bojovníka od Zborova“ 29. červen 1937 na počest dvacátého výročí slavné bitvy u Zborova takto:

Již několikrát jsme ve Spořilovských novinách psali o historii pomníku zborovským hrdinům. Zmínili jsme se o tom, že byl pomník odhalen 29. 7. 1937 za velké účasti spořilovských občanů. Věříme tomu, že jistě mezi vámi čtenáři existují fotografie z jeho odhalení. Víme také, že autorem pomníku je ruský legionář kapitán Babka, a že návrh pochází od arch. Stanislava Režného. Socha byla odlita v ČKD Blansko. Je rovněž známo, že socha byla na konci července 1940 z politických důvodů odstraněna.

Správce potoka Botič (MHMP) by rád umístil informační tabuli na záběhlický jez. V této souvislosti shání nějaké informace o historii tohoto díla. Uvítá fotografie i vzpomínky pamětníků. Materiály zasílejte prosím do redakce Spořilovských novin (noviny(a)sporilov.info). Pracovníkům pražského magistrátu je rádi předáme

Dnes je to bez dvou roků neuvěřitelných 40 let co naší zemi "navštívila" bratrská vojska Varšavské smlouvy. Tanky přijeli do Prahy i přes Spořilov. Jaké jsou vaše vzpomínky na toto pohnuté období našich dějin ? Jak jste prožívali tuto dobu ve svém domově na Spořilově ? Podělte se o své vzpomínky s ostatními čtenáři Spořilovských novin v komentářích pod tímto článkem.

V těchto dnech to budou již čtyři roky, kdy se potok Botič u Spořilova vylil ze svého koryta. Zaplavil tehdy značnou část údolní záběhlické nivy a kulminoval 15.8.2002. Koryto Botiče se tehdy u Hamráku se částečně změnilo....čtěte dále...

V dubnovém článku „Pohodlné a zdravé bydlení pro celou rodinu“ jsem uvedl základní informace uveřejněné v měsíčníku „Rok“, který vydávala ve třicátých letech minulého století Městská spořitelna na Královských Vinohradech, tedy investor výstavby zahradní rezidenční čtvrti Spořilov. V pokračování budu citovat opět ze stejného pramene; všimnu si hypoték, bez nichž by tehdejší Spořilov nevznikl.