"Kalous ušatý" na Spořilově

Několik posledních let je možno na Spořilově (především v jeho staré části) zahlédnout a hlavně zaslechnout neobvyklého opeřence - kalouse ušatého.

Vedle nočního provozu stovek aut a kamionů se tak dalším, ovšem o poznání sympatičtějším "narušitelem" nočního klidu spořilováků stala právě tato "sova". V některých částech Spořilova (je jasné, že konkrétní místo z pochopitelných důvodů neprozradíme) již kalousové ušatí vyvedli potomstvo.

Malé sovičky se v těchto jarních týdnech začaly rozlétat z hnízd a posedávají na stromech v jejich blízkosti. Jsou ale odkázány na potravu od rodičů a o krmení si hlasitě říkají hlavně v době, kdy lidé na Spořilově spí. Rozhodně nepískají proto, že se ztratily. V posledních letech se tito opeřenci stahují do oblasti Spořilova stále více. Hnízdit mohou všude tam, kde kde jsou vysoké smrky a další jehličnany, a o ty není na mnoha spořilovských zahradách nouze. Sovy sem přilétají i z blízkého Krčského lesa.

Malé sovičky jsou zcela bezbranné. Na Spořilově je sitauce taková, že několik let po sobě tady brání mladé starý jedinec kalouse. (neplést si s lidoveckým politikem :-)). Dokonce z blízkosti stromů, kde mláďata sedí, odhání všechny kolemjdoucí. Pomoc malí kalousové potřebují, jen když se nemohou dostat ze země, kam spadli. V tom případě je mají lidé opatrně posadit na nejbližší větev zhruba do maximální výšky 150 cm nad zem.

Proto, když se náhodou setkáte s tímto opeřencem na dlažbě spořilovských ulic, pomozte mu zpět do větví. Kalous ušatý (latinsky: Asio otus) je zákonem chráněný druh.

Pro zájemce více informací ze zdroje - "Zoologická zahrada", RUBICO, Olomouc 1999.

Kalous ušatý je štíhlejší a menší než puštík. Je velmi podobný malému výrovi. Hnízdí na velké části Evropy, v severní Africe a střední Sibiři. Žije zejména v lesích. V zimním období jej můžeme nalézt ve větších skupinách. Hnízdění trvá od dubna do července a probíhá dva krát ročně. Často využívá opuštěných hnízd dravců i jiných ptáků. Samice snáší 4-7 bílých vajec, na kterých sedí 27-28 dnů. Mláďata asi po jednom měsíci opouští hnízdo. Rodiče je však ještě nějakou dobu krmí. Loví v noci. Hlavní složku potravy tvoří drobní hlodavci, zejména hraboši, kteří tvoří až 95% ulovených zvířat. Z toho je patrné jak jsou sovy v přírodě užitečné. Kalousi ušatí se velmi často dostávají do zoologických zahrad jako nalezená mláďata nebo ptáci, kteří jsou různými způsoby poranění. Takových jedinců se každoročně sejde až několik desítek. Většina ptáků se později vypouští zpět do přírody. Trvale handicapovaná zvířata neschopná dalšího samostatného života se umisťují v expozicích. Takových ptáků najdeme určitě v každé zoo několik. Pro chov jim postačuje jim větší voliéra se zástěnou, která jim poskytuje dostatek úkrytů. Na hnízdění jim nabídneme dřevěné budky, duté kmeny a na větve umístíme podložky na hnízda. Většinou se dobře rozmnožují. Krmí se navečer. Dostávají myši, menší potkany, jednodenní kuřata a občas hovězí maso.