Za Jaroslavem Květinou

V neděli 17. července 2022 ve věku 92 let zemřel v Hradci Králové Prof. RNDr. Jaroslav Květina DrSc. dr. h. c. člen České lékařské akademie.





Jaroslav Květina se narodil 19.5.1930 v Račiněvsi (okr. Litoměřice), kde byl jeho dědeček učitelem. Do základní školy však i se svou sestrou chodil na pražském Spořilově, kde byl tehdy jeho otec poštmistrem. Ve studiu pokračoval 1941-1949 na michelském gymnáziu. Vysokoškolská studia farmacie zahájil v roce 1949 na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy a po zrušení pražského farmaceutického studia pokračoval na nynější Masarykově univerzitě v Brně, kde také absolvoval. Už během studia v Praze v letech 1950-1953 pracoval jako studentská vědecká síla ve farmakologickém ústavu lékařské fakulty. Po promoci v roce 1953 odešel na umístěnku na Ostravsko. Začátkem roku 1955 se prof. MUDr. Vojtěchu Grossmannovi z lékařské fakulty v Hradci Králové podařilo vybojovat jeho uvolnění z Ostravy a od té doby je Květinovo jméno spojeno s hradeckou farmakologií. Nejprve působil jako odborný asistent a později jako docent na katedře farmakologie královéhradecké lékařské fakulty.
Zde od roku 1955 působí na farmaceutické fakultě UK, od roku 1975 jako profesor, v letech 1985-1991 jako ředitel Ústavu experimentální biofarmacie ČSAV, obojí v Hradci Králové. V letech 1988-1992 byl akademikem ČSAV.
Od září 1966 do ledna 1969 působil v zahraničí nejprve ve Výzkumném farmakologickém ústavu Mario Negri v italském Miláně (u prof. Silvia Garattiniho) a později jako hostující profesor na Nihon univerzitě v japonském Tokiu (u prof. Masafumi Kobyashiho). V Miláně se zapojil do onkologického výzkumného programu, v jehož rámci zavedl sérii metod studia přežívajících izolovaných perfundovaných orgánů (jater, ledvin, střevního traktu).

Prof. Jaroslav Květina je zakladatelem srovnávací farmakokinetiky (studia přeměn léčiv v organismu) v Československu. Zabýval se především problémy přenosu experimentálních farmakologických dat do klinické praxe. Je autorem či spoluautorem více než 300 publikací, z knižních např. monografie Mezidruhové srovnávací a patofyziologické aspekty ve farmakologii (1975). Od roku 2010 byl členem České lékařské akademie. Byl členem řady odborných společností a nositelem mnoha našich i zahraničních ocenění. V roce 2017 získal Cenu J.E.Purkyně. Za činnost v odboji byl vyznamenán junáckým válečným křížem Za vlast.