Vojtěch Preissig (1873 - 1944)

Vojtěch Preissig se narodil 31. července 1873 ve Světci nedaleko Bíliny. Po roce 1884 je zaznamenán jeho pobyt v Praze, kde vystudoval reálku v Ječné a pak Uměleckoprůmyslovou školu (1892-1897), kde se učil u Bedřicha Ohmanna. Už v této době se seznámil s T. G. Masarykem a obdivoval jeho myšlenky. Léta 1898-1902 žil v Paříži. Krátce pobyl v ateliéru A. Muchy a studoval též grafické techniky - mědirytinu, lept a dřevoryt. V roce 1903 byl již v Praze jako designér v České slévárně písma. Měl ateliér v Chodské ulici, vydával časopis Česká grafika, věnoval se ilustraci, karikatuře, fotografii, pak též malbě, písmu a knize (typografie, úprava, plakáty, obálky, ex libris). Ilustroval své první knihy - Broučky Jana Karafiáta (1903), dětské leporelo (1905) a v roce 1909 studii Barevný lept a barevná rytina. Pozoruhodné jsou také jeho ilustrace Slezských písní Petra Bezruče. To již byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a Sdružení českých umělců grafiků Hollar.

Vlivem finančních problémů (byl mu soudní exekucí zabaven ateliér) odjel v roce 1910 do Ameriky. Ve Spojených státech byl pedagogem na škole Art Students League a reklamním grafikem. Později učil na Kolumbijské univerzitě. Za pobytu v USA se zabýval typografií a vytvářel abstraktní kompozice, které se blíží pozdějšímu op-artu než tehdejší geometrické abstrakci. Typografii i vyučoval na Wentworth Institut v Bostonu. Experimentoval s asamblážemi - kolážemi z běžných předmětů, otiskoval materiály.
Vedle své profese se na americké půdě účastnil politické a organizační práce ve prospěch založení Československé republiky. V jeho bostonském domě se scházeli T. G. Masaryk, M. R. Štefánik a bratři Benešovi. Navrhl též sérii náborových plakátů do československé armády.
Do Prahy se vrátil až dlouho po válce, v roce 1931. O dva roky později byla v Praze v Topičově salonu uspořádána úspěšná Preissigova retrospektivní výstava a ve Světci u Bíliny bylo otevřeno Preissigovo museum. Preissig se věnoval experimentální malbě a v reakci na dobový vývoj i grafickému varování před fašizmem.
Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava vstoupil aktivně do odbojového hnutí, prostřednictvím ilegální organizace V boj, kde se podílel na vydávání stejnojmenného časopisu. Dne 21. září 1940 byl zatčen, vězněn a vyšetřován na Pankráci i v německých věznicích a 11. června 1944 zemřel v koncentračním táboře v Dachau.
Ani komunistický režim po roce 1948 nepovoloval prezentaci a propagaci jeho díla, dokonce jeho dílo bylo označeno tehdejší Národní galerií jako bezcenné a určeno ke zničení ve Sběrných surovinách.
Až v roce 1989 byl vyznamenán in memoriam státním vyznamenáním (Cenu České akademie věd měl z let 1907 a 1935). V roce 2004 byla v Jízdárně Pražského hradu přístupná výstava životního díla V. Preissiga (Spořilovské noviny informovaly)a ve Světci na obecním úřadě v zámku je příležitostně otevřena jeho pamětní síň.


27 obrazů Vojtěcha Preissiga si můžete prohlédnout na adrese:
http://www.artbohemia.cz/Preissig-vojtech
Dopisy Vojtěcha Preissiga si můžete přečíst na adrese:
http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=051&clanek=010515

Spořilovský pobyt Vojtěcha Preissiga připomíná nejen pamětní deska na domě ale i ornamentální stěna, kterou pomalovaly děti ze ZŠ Jižní ve spodní části Roztylského náměstí (Spořilovské noviny informovaly.)