80 let spořilovského ochotnického divadla, pomůžete dohledat materiály?

Aktualizováno. Souběžně se vznikem Spořilova koncem 20. let se začal rozvíjet v nově postaveném zahradním městě i kulturní život. V roce 1928 bylo založeno Sokolské loutkové divadlo, kde hrál mj. prof. Svatopluk Nejedlý s manželkou Miladou. Ti založili o rok později divadelní kroužek Sokola, který v letech 1931-1934 se jmenoval SDO Jirásek (dle Branalda od 1934). Hrálo se s asi 40 cm velkými loutkami, kterých bylo asi 150. Specialitou divadélka byly původní loutky z papíroviny. Loutky vodili mladí sokolové. Kašpárka hrál doživotně dr. Sochr. Repertoár představoval originální hry, např. Dědeček a babička v pekle, Hasan a Zulejka (1932) nebo Krakonoš a jeho dary.
Původně malé divadélko, s nímž hráli ve školách, bylo v roce 1931 nahrazeno velkou scénou postavenou v dřevěné sokolovně.
Zde již hrál ochotnický divadelní soubor, který vznikl v roce 1929. Jeho duší byl tajemník grémia drogistů Vl. Kočí. Na repertoáru byl průměrný činoherní a operetní repertoár a také hry místních autorů Grafnettera, Komendy, Rössnera, Warausové a dalších.

Od roku 1935 se hrálo v současné sokolovně. Zde ještě v roce 1939 pan učitel Nejedlý vždy ve středu pořádal vzdělávací večery loutkářské praxe. Za německé okupace, kdy byl Sokol zakázán, se loutkové divadlo hrálo v sále pod kostelem na Roztylském náměstí. V tříčlenném souboru zahájil svoji divadelní dráhu i tehdy jedenáctiletý Jiří Suchý. Činohra během války nehrála. Oba dva soubory byly obnoveny hned po osvobození. Z dokladů se ale dozvídáme, že loutky po válce někdo ukradl. Manželé Nejedlí se přesto nevzdali. Obnovena byla i činohra, kde nastoupila mladá generace. Soubor vedli zkušení manželé Šejnohovi, Bauerovi a Antoniovi. Po únoru 1948 však byla činnost obou souborů ukončena.

REDAKCE SPOŘILOVSKÝCH NOVIN UVÍTÁ JAKÉKOLIV DOPLNĚNÍ A FOTOGRAFIE K TOMUTO TÉMATU.