Ministerstvo dopravy se nyní snaží zaváhání napravit a s Bruselem jedná, zda by nestačilo již hotové staré EIA pouze aktualizovat. Zda uspěje, zatím netuší. "Zatím je ještě předčasné cokoli v této věci předjímat. O věci stále jednáme, jasněji by mělo být do konce února," uvedl mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.

A právě spor o EIA celou přípravu úseku mezi Běchovicemi a D1 zmrazil. Již v květnu loňského roku ŘSD podalo na ministerstvo životního prostředí žádost, zda může již hotovou EIA použít. "K dnešnímu dni není rozhodnuto, zda bude použita srovnávací studie, nebo bude nutné na žádost Evropské komise zpracovat a projednat variantně novou dokumentaci EIA," dodala Ledvinová, podle níž může zpracování nové dokumentace EIA oddálit stavbu o šest let.
Již měl pět let stát

Spojnice brněnské a hradecké dálnice není jediným úsekem, který na Pražském okruhu chybí. Ještě více v nedohlednu je 29 km dlouhá severní část mezi Ruzyní, Suchdolem a Satalicemi.
I proti ní ostře protestují obce a i ony dosáhly toho, že soud trasování v okolí Suchdola zrušil. Většina této trasy ale leží ve Středočeském kraji – a ten nové zásady územního rozvoje schválí nejdříve v roce 2017. Až tehdy bude známá nová trasa.

Ještě počátkem devadesátých let přitom Praha plánovala, že celý pražský okruh o délce 83 kilometrů bude dokončen kolem roku 2010. Nyní ho stojí necelá polovina – jen 39 kilometrů.

A s rokem 2010 počítaly i stavební úřady, když vydávaly stavební povolení na tunel Blanka. Jako jedna ze stěžejních podmínek povolení byla ta, že Blanka může být uvedena do provozu až poté, co bude dokončen a zprovozněn Pražský okruh. Aby mohla řidiče do Blanky pustit, použila Praha kličku a povolila zkušební provoz. Řidiči tak jezdí nezkolaudovanou stavbou; zkolaudovat ji půjde až po zprovoznění celého Pražského okruhu.