* Prokázané jsou nepříznivé účinky na samotný sluchový aparát. Extrémní hladiny hluku, které jsou u dospělých okolo 130 dB (což je více než zvuk startujícího letadla), mohou poranit bubínek, sluchové kůstky nebo ušní blanitý labyrint.
* Při dlouhodobém působení dochází k poškození smyslových a nervových buněk. Nejdřív se přechodně zvýší sluchový práh, poté ale dojde ke zhoršení sluchu a k omezení v porozumění řeči, lidé také mohou slyšet šelesty nebo pískání v uších. Riziko poškození sluchu je podle Státního zdravotního ústavu dokázané i u lidí žijících v těsné blízkosti frekventovaných letišť nebo u rušných komunikací. Sluch může zničit i poslech hlasité reprodukované hudby například na diskotékách nebo koncertech.
* Hluk má také vliv na kardiovaskulární systém, zvyšuje tep a tlak. U dětí může způsobovat poruchy při osvojování řeči a čtení. V noci kvůli němu lidé trpí poruchami spánku a využívají léky na spaní. Sice se nepředpokládá, že by byl důvodem duševních chorob, může ale být jejich spouštěčem.