, označených viditelnou plaketou s emisní třídou EURO 2 (splňují vozy vyrobené od roku 1997).
Do samotného historického jádra by pak, opět vedle rezidentů, směly vjíždět vozy, označené emisní třídou EURO 3 (vozy, vyrobené od roku 2001), případně ty nejekologičtější s emisní třídou EURO 4 (vozy, vyrobené od roku 2006).
Zavádět ve svých katastrech nízkoemisní zóny mohou města a obce na základě rozhodnutí vlády z února loňského roku. Volení představitelé samospráv mají možnost sami rozhodovat o rozsahu zón, přísnosti podmínek, 
i o podobě výjimek například pro rezidenty, či tělesně handicapované.
Náměstek Nouza letos 
v březnu podotkl, že pokud se metropole přikloní k emisní normě Euro 4, pak by do zóny mohly vjet jen automobily 
s rokem výroby 1998 a novější v případě nafty, u benzinu by se pak jednalo o vozy od roku 2005 a novější.
V Německu je efekt rozporuplný
Otázkou je, zda se vůbec stávající městští zastupitelé 
k zavedení zón postaví kladně. Zkušenosti, například ze sousedního Německa, jsou rozporuplné. Německý automotoklub ADAC letos upozornil, že nízkoemisní zóny zavedené v některých německých městech nepřinesly kýžené zlepšení ovzduší.
„Naopak se ukázalo, že snížení množství škodlivých částic bylo minimální,“ konstatoval loni na jaře mluvčí Autoklubu ČR Václav Špička. Ujistil, že Autoklub ČR apriori neodmítá nízkoemisní zóny. „Jen připomínáme, že 
v Německu se příliš neosvědčily,“ sdělil Špička.
Přesto se za zavedení nízkoemisních zón v Praze, coby dílčího řešení často špatných rozptylových podmínek, přimlouvá Centrum pro životní prostředí a zdraví (CŽPZ). To opakovaně upozornilo, že statisíce Pražanů loni a předloni vdechovaly nadměrné koncentrace rakovinotvorného prachu dvojnásobný počet dnů, než je zákonem povoleno. Například Smíchovští se loni „dusili“ prachem celých osmašedesát dní, Karlínští pětapadesát dní, Vršovičtí třiapadesát dní.
A viníkem je především automobilová doprava, což potvrzuje i studie vědce Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR. Ta mimo jiné varuje před vážnými zdravotními následky pro lidi, dlouhodobě vystavené vdechování těchto škodlivin.
„Zóny se už osvědčily v Německu nebo v Dánsku. Dále by mohl pomoci mýtný systém, instalace filtrů prachových částic u vozů MHD, či vozů komunálních služeb. Toto dobře funguje například v Rakousku, nebo ve Švýcarsku,“ zmínil před časem lékař CŽPZ Miroslav Šuta.
ShrnutíPraha se dlouhodobě potýká se zatížením nadměrnou dopravou, na kterou si lidé stěžují například v okolí magistrály nebo na Spořilově. V metropoli v současnosti platí zóny zákazu vjezdu nákladních automobilů nad 3,5 tuny, šest tun a autobusů. Výjimky pro vjezd do těchto zón magistrát uděluje jen vozidlům, které splňují emisní normu Euro 4, kterou plní vozy vyrobené přibližně od roku 2006.
Označení nízkoemisních zón by mělo vycházet z emisních norem, které pro automobily platí. Emisní normu Euro 1 většinou plní auta od roku výroby 1993, Euro 2 pak zhruba