Politické debaty se o věcných tématech vedou v Česku jen málokdy, a proto se zcela klíčové agendy dostávají na veřejnost jen náhodně a okrajově. Jen úplně nejdůležitější otázky se zmiňují častěji a politici, občanská sdružení, ekonomové i novináři jim věnují skoro nepřetržitou pozornost.
Jedním z takových témat je pražský silniční okruh, tedy východní a severní obchvat metropole. Vždy takové debaty prozradí něco o nás samých, a v případě pražského okruhu to není jiné.
Dokončení pražského okruhu je hlavním úkolem pro státní investiční politiku. Lidé z jiných částí země tento fakt zpochybňují pod vlivem všeobecné nevraživosti vůči Pražákům, přesto nejde zpochybnit, že Praha je hlavní křižovatkou silniční dopravy, žije tady také nejvíc lidí, je tedy nezbytné průjezd desetitisíců kamionů vyřešit jiným způsobem než jejich průjezdem přes obytné čtvrti.
Pražský okruh je dalším důkazem, že tuzemské úřady nezvládnou vyřešit opravdu složité problémy. Komplikací v případě okruhu je spor mezi příznivci tradiční verze obchvatu, která vede blíže městskému centru okolo Běchovic, Černého Mostu a Suchdola, a těmi, kteří by ji raději viděli za pražskými hranicemi, tedy u Úval, Brandýsa a Klecan.
Proti stavbě okruhu uvnitř města se přirozeně staví obyvatelé městských periferií, které se v posledním desetiletí hustě zalidnily, přitom se dokážou efektivně bránit plánům těžkopádných úřadů, ať pražského magistrátu nebo ministerstva dopravy. Každá z obou stran sporu získává během debaty spojence, někdy velmi nečekaného.
Městské části na periferii pochopitelně podporují ekologická sdružení, překvapivě ale také průmyslníci a dopraváci. Ti vycházejí z přirozené úvahy. Okruh je potřeba, protože cesta přes město kamionům trvá dvě až tři hodiny. Pokud nejde okruh postavit blíž centru, ať kamiony jezdí dál od centra, jejich provozovatelé na tom vydělají stejně.
Okruh okolo Běchovic a Suchdola, tedy blíže centru, paradoxně požadují obyvatelé vnitřních částí města včetně intelektuální elity. Jejich motivace je očividná. Očekávají, že nový jim okruh umožní rychlejší cesty uvnitř města. Někdo by tedy měl rozhodnout, jestli jde spíše o okruh pro městskou, nebo pro tranzitní dopravu.
V požadavku nových rychlostních silnic uvnitř města se projevuje významný sklon k pohodlnosti městských obyvatel. Je nezbytné, abych se autem dostal naprosto všude, jinak bych to mohl považovat za překážku své svobody.
Proto získá podporu i naprosto nesmyslný projekt, jak Praha dobře poznala v případu tunelu Blanka. Za 40 miliard korun vznikne nové spojení šestého a osmého pražského obvodu a nepochybně urychlí cestu ze severu na jih.
Nepomůže ovšem kamionům, protože do tunelu nebudou smět, a zřejmě ani nesníží provoz na povrchu. Výsledek bude v každém případě rozpačitý, ovšem v jistém okamžiku byli všichni pro to, aby se stavěl. Za stejné peníze přitom mohl být pražský okruh, který by městu opravdu významně ulehčil.
Právě tunel Blanka varuje před tím, aby se dopravní stavby řídily po