Zatímco zastánce a odpůrce teorií o globálním oteplování rozpaluje boj o desetiny stupně a míru vlivu člověka, obyvatelům měst bývá v létě horko i bez toho. V Praze činí rozdíl proti teplotě v přírodě v průměru 2,5 stupně. Možnosti, jak omezit přehřívání měst, zkoumá projekt, na kterém se podílejí i Češi.

Odborně se tomu říká efekt "městského tepelného ostrova" a jeho podstata je známá od začátku 19. století. Města umí mnohem lépe "podržet" teplo, které přes den přichází od slunce, a zároveň izolovat chladný noční vzduch, který ochlazuje řidčeji osídlené oblasti a přírodu. K ohřívání měst přispívá i teplo vzniklé lidskou činností: dopravou, průmyslem, topením či klimatizací.

"V případě Prahy vychází rozdíl v průměru kolem 2,5 °C, tedy v centru je asi o dva a půl stupně tepleji, než kdyby tam nebyla zastavěná oblast a lidská aktivita," řekl iDNES.cz Michal Žák z Českého hydrometeorologického ústavu.

Efekt jako první popsal britský amatérský meteorolog Luke Howard po roce 1810, mimo jiné též autor názvosloví mraků, které se udrželo dodnes.
Rozsáhlá souvislá zástavba umí teplo, které dostává od slunce, dobře udržet díky mase betonu, asfaltu a dalších stavebních materiálů, které ve městech nahradily přirozené povrchy. Zástavba také brání nočnímu promíchávání vzduchu ve městě s chladnějším vzduchem v jeho okolí.
Teplotní rozdíl proti nezastavěné oblasti může činit až 10 °C. V Praze je to 2,5 °C.
NASA prokázala, že v oblastech velkých měst s výraznými tepelnými ostrovy a jejich okolí jsou četnější srážky (zdroj zde) s úhrny vyššími až o 116 % (tedy víc než dvojnásobek), v létě s více bouřkami.
Zejména jižnější města stojí vyšší teploty ročně dost peněz na klimatizaci a provozu spotřebičů (ledniček atd.). Naopak Moskva díky efektu šetří na topení.

Právě meteorolog Žák je jedním z českých zástupců v evropském grantovém projektu The UHI Project (z Urban Heat Islands, tedy městské tepelné ostrovy). Projekt běží už dva roky a jeho řešitelé nyní mimo jiné finišují s přípravou meteorologických modelů, které ukážou, jak je to s nadbytečným teplem v Praze vážné.

Tedy nejen v Praze. Česká metropole je po Varšavě druhým nejsevernějším evropským městem, s nímž vědci v projektu pracují. Účastní se také Budapešť, Lublaň, Padova, Modena, Vídeň a Stuttgart.

Právě jihoněmecké město a rakouská metropole podle Žáka berou přístup k urbanistice zodpovědně. A od zkoumání osmi různých měst si slibuje pestřejší poznatky o tom, co dělat lépe.

Projekt UHI získává z velké části peníze z Evropského fondu regionálního rozvoje, který v přepočtu poskytl zhruba 78 milionů korun. Zhruba deset až patnáct procent spolufinancují partnerské instituce. Z českých k nim patří Matematicko-fyzikální fakulta UK, Útvar rozvoje hlavního města Prahy a Český hydrometeorologický ústav.

Umělý kaňon v centru Prahy

Důvodem, proč je Praha při studiu tepelných ostrovů hodná pozornosti - mimo jiné - je její dopravní tepna, magistrála. "J