Úsilí obnovy pamětního místa pro padlé tří odbojů by bylo ideálním řešením. Vztyčení vojáka od Zborova byl ve třicátých letech akt duchovního apelu před vzrůstajícím nebezpečím ztráty těžce nabyté svobody Čechoslováků v novém státě. V době Zborova Spořilov neexistoval. Snad potomci hrdinů od Zborova se zde usídlili. Dle mého soudu mají pro spořilovské občany větší apel oběti druhé světové války, spoluobčané, kteří se nedožili radosti skončené války. Za připomenutí stojí jistě i ti naši bývalí spoluobčané, kteří v době nesvobody dávali jasný signál režimu, že stát není veden demokraticky a někteří skonali ve vězeních, "nápravných zařízení" či jinde. Rozhodně si nedovedu představit, že nad hroby padlých z 2. sv. války se bude s nasazeným bodákem tyčit legionář jako symbol násilí. Těžko vysvětlovat souvislosti mezi třemi odboji lidem neznalým, dětem atp. Pomník odbojům by měl být spojením idejí boje za svobodu a ne tříštěným mementem. Přikláním se k modernímu pojetí pomníku odbojů za svobodu. Nelíbí se mi návrh vojáka nad hroby, pod kostelem a u plánovaných dětských hřišť.