Není to skutečně šťastné řešení. Izoluje to jak starý, tak nový Spořilov, o hluku, prachu, emisích ani nemluvě. Komuníkace je však výsledek realizace velmi starých plánů. Základní zemní práce na tělese komunikace byly nepochybně uskutečněny již před válkou. Jak v místě této dnešní nešťastné komunikaxce, tak v místě dnešní D1 na jižní hranici starého Spořilova. Vzpomínám si, že jako kluci (na počátku padesátých let) jsme ze starého Spořilova chodili do již tehdy znatelné rokle v místě dnešní problematické komunikace. (Vzpomínám dokonce na lano, které kdosi natáhnul nad zářezem a na kterém jsme se houpali. Obdobné bylo i na severní straně v rokli pod Orlitem.) Také na na jihu Spořilova bylo zřetelné "dálniční těleso", které se překonávalo při cestě na "Plivátko" i po cestě vedoucí od Sokolského letního hřiště (na místě Geofyzikálního ústavu) k lesu pod "slepičárnu" u Krčského lesa. Asi těžko však někdo z projektanntů v té době počítal s tím, že bude v Praze jedno auto na dva "pražáky", o kamionech ani nemluvě. Tolik pár vzpomínek. Řešení? Zvyknout si.