Se zahrádkami u Spořilovských restaurací s nabídkou piva to moc slavné není. Klasické zahrady s vzrostlými stromy se asi opravdu nacházejí až v Krčáku. Příjemné určitě musí být zahrádky Svatého Pekla a restaurace kousek od sokolovny (unikl mi název). Jako zahrádku lze ještě považovat dvorek U Břízy. Hamr považuji spíše za jídelnu nežli restauraci. Terasa je příjemná trochu velká. Výhodou je že se zde vyblbnou děti. U Řezníku nic moc. To jsou jen stoly s lavicemi před restaurací. V Bránické jsem už dlouho nebyl. Ze spodní části je to daleko a nakonec ani není důvod tam chodit. Takže jednoznačně nejlepší je Lechovický sklípek s výborným vínem.

Druhou záležitostí je chuť nabízených piv. Smutné je, že v poslední době se chuť českých piv nepříjemně sbližuje s průměrnou až podprůměrnou standardní chutí světových nadnárodních výrobců typu Heinekem. Obzvláště naše "nejoblíbenější" pivo Gambrinus je toho dokladem. Jihoafrický majitel z něho vytvořil díky až neskutečně ekonomické výrobě, kdy se potírají tradiční varné postupy a používají levné suroviny, skutečné "světové" pivo. Ale bohužel v tom špatném významu. Bez výrazné chuti a díky ředěním vodou a následným umělým dosycováním silně bublinkovaté. Takže jedinou skutečnou pivní osvěžovnou, kde se dá pivo skutečně vychutnat je První Pivní Tramway, se svou novou nabídkou pivních lahůdek.

Petr Sitař.