Bývalý starosta Prahy 10, pan Ing. Karel Výrut, CSc., který bohužel již od října 2002 není mezi námi, vzpomínal...

Záběhlické firmy a firmičky

První manufakturou v Záběhlicích byl mědikovecký hamr. O jeho významu svědčí nejlépe to, že koncem 18. století byly v pražském okolí podobné dílny na zpracování mědi pouze dvě - záběhlická a libeňská. Prvním majitelem hamru u záběhlického rybníka byl Florián Springholz, později patřila dílna Janu Hibertovi. Šlo skutečně pouze o dílnu, o čemž svědčí, že v roce 1783 zde pracovali čtyři lidé - mistr, dva tovaryši a k ruce jim byl učedník. Musíme si uvědomit, že tehdy, kdy lidé znali nejvýše kovárnu, byl provoz hamru na Botiči převratnou novinkou v širém okolí. V roce 1880 hamr zanikl a na jeho místě si zařídil František Ringhoffer malou slévárnu.

V idylickém zákoutí Botiče na místě Ringhofferovy dílny našla v roce 1912 sídlo První pražská parostrojní prádelna a chemická čistírna, jejímž majitelem byl Ferdinand Blecha. Snad pro neobvykle dlouhý název byl Blechův závod znám spíše pod názvem Standard. Provoz prádelny a čistírny sem Blecha přestěhoval z Nuslí. V Záběhlicích našel zdroj měkké vody, k moderní prádelně a čistírně také Hamerský rybník, v jehož okolí bylo navíc dostatek luk, vhodných k bělení prádla. Práci tu našlo 50 lidí a závod byl vybaven moderní technologií a pracími stroji se ždímačkami, které poháněl parní stroj. Rozvážku prádla obstarávala nákladní auta, což bylo tehdy samo o sobě známkou mimořádného pokroku. V záběhlické prádelně si nechaly prát a čistit nejen bohatší rodiny, ale i pražského hotely, nemocnice a státní instituce. Chudák pan Blecha zato musel čelit přísným nařízením, jimiž mu obec ukládala povinnost vyčistit Hamerský rybník, neboť jeho zápach obtěžuje celé Záběhlice. Tak se kladlo prádelně nespravedlivě k tíží to, co způsobovaly splašky z Hostivaře a celých Záběhlic, jejichž obyvatelé se marně dožadovaly kanalizace. Blechův provoz dodnes připomíná ulice K Prádelně. V letech 1927 až 1938 se jmenovala Kostelní, neboť na jejím konci stojí kostelík Narození Panny Marie. Samo místo, kde byla prádelna a čistírna mělo tehdy hned několik místních názvů - Podle mlýna, V hamrech, Mlýn Hutě nebo prostě Na hutích. V letech druhé světové války si zadaptovala bývalý Blechův provoz strojírenská firma Aktofot. Dalším zdejším usedlíkem byl po válce národní podnik Meopta, jehož závod až do 60. let využíval záběhlický tovární areál k výrobě lékárenských vah. Po Meoptě převzala v 70. letech objekt Chirana Strašnice. Dosud nezastavěné okolí záběhlického rybníka láká mnohé další investory. Ve dvacátých letech 20. století přestěhovali ing. Jaroslav Češpiva a Josef Pelich z Vršovic do Záběhlic výrobu osobních a nákladních výtahů. Svoji úspěšnou firmu Výtahy - Češpiva a spol. umístili na Růžovém ostrově, v domě čp. 59. Provoz v Záběhlicích si firma zařídila proto, aby úspěšnou výrobu mohla dále rozšířit a produkci výtahů ještě zvýšit. Záběhlický dům nechali Češpiva s Pelichem zadaptovat na moderní strojírenský provoz, kde potom vyráběli kompletní výtahy vlastní a originální konstrukce. Jejich výrobky byly žádány zákazníky z celé republiky pro přijatelnou cenu a spolehlivost. Kdopak by uvěřil tomu, že ještě v letech před druhou světovou válkou mohli návštěvníci Záběhlic zažít bizarní podívanou. Na záběhlických stráních se páslo početné stádo ovcí. Chovem ovcí se tu zabýval velkoobchodník se skopovým dobytkem Leopold Faktor. Jeho jatka zásobovala levným a vyhledávaným skopovým masem celou Prahu a okolí.