S úctou a obdivem uvádím osudy známých osobností Starého Spořilova a jejich rodin, s nimiž jsem se důvěrně znal. Rád vzpomínám na časy, kdy jsem je potkával a pobýval s nimi v době mého dětství i dospělosti. Sdílel jsem s nimi jak časy míru, pokojného budování a rozvoje, tak jsem i společně prožíval vážné události ve dnech přepadení státu a odboje českého národa za okupace cizí velmocí. V duchu si vzpomínám na jejich usměvavé tváře, vážné pohledy a laskavá slova našich rozhovorů. Vidím živě před sebou jednotlivé postavy. Připomínám si jejich osobní vlastnosti, chodím místy našich častých setkání. Vzpomínám na jejich moudré rady a obdivuji jejich pilnou práci. Vážím si jejich utrpení a hrdinství ve vězení jako nevinných obětí zákeřných udavačů.
Největší a nejdramatičtější událostí v historii Starého Spořilova bylo beze sporu Květnové povstání 1945. Spořilovští občané prokázali schopnost bránit se proti násilí a vzdorovat nepřátelské vojenské přesile. Po dlouhé, vyčerpávající době plné utrpení a tragických následků druhé světové války se u nich projevila morální síla a schopnost společné obrany proti nenáviděnému nepříteli.
V protinacistickém odboji v letech 1939 až 1945 zaplatili za svobodnou a demokratickou Československou republiku svým životem mladí bratři sokolové František Bulín, Vladimír Distl, Hugo Klein, Vladimír Kočí, Bedřich Krejný, Zdeněk Marek, František Nekovář a Václav Neuman.
Na paměť jejich hrdinství a obětí jim členové spořilovské sokolské jednoty
dne 28. září 1945 odhalili v sokolovně pamětní desku. Slavnostního odhalení za velké účasti spořilovské veřejnosti se zúčastnilo 98 sester, 33 dorostenek, 60 bratrů a 35 dorostenců. Také v budově Základní školy Jižní IV. byla odhalena pamětní deska všem spořilovským obětem 2. světové války. Tak si malí sokolíci i žáci školy mohou dodnes vzpomenout všech hrdinů Spořilova při vstupu do sokolovny a do školy.
V posledních letech jsem přemýšlel o tom, jak přiblížit budoucím generacím občanů Spořilova život a dílo významných osobností, našich sousedů a známých. Chtěl jsem jim vyjádřit poděkování za dílo, které dokázali v životě od počátku jejich pobytu v moderním zahradním městě. S velkým nadšením jsem tento dobrý nápad přijal a pustil se s nadšením do díla. Při výběru osobností, kterým věnuji zaslouženou pozornost, mne nejprve zajímala místa, kde bydleli, tj. čísla domků a jejich poloha, zachycená v historických pláncích stavebního družstva „SPOŘILOV“. Později mne zajímali lidé, kteří tam pracovali a prožívali společný životní osud naší, spořilovské svébytné obce. Představoval jsem si v duchu postavy a povahy jednotlivců i jejich rodin, jak jsem je osobně potkával a znal jejich osudy. Kladl jsem si otázku, proč vzpomenout na určitou známou osobu s ohledem na její jedinečnost a společenský význam. Postupně jsem přemýšlel o tom, čí osobnost je potřeba připomenout a zveřejnit jejich dílo a odkaz, který zanechali dalším generacím.
Při pátrání po osudech lidí žijících téměř před sto lety na Spořilově jsem oslovil řadu pamětníků nebo jejich rodin, bez jejichž pomoci bych dílo nemohl dokončit. Mnoho údajů jsem si postupně ověřoval z více zdrojů, neboť nebyli již žijící svědkové významných historických událostí té doby.
Vážíme si dobrých lidí a jejich dobrých činů ve svém okolí?
Bylo jich v minulosti tolik a nemohu na ně zapomenout. Vidím před sebou zástupy žen a mužů - pečlivých lékařů, nadaných výzkumníků, ochotných obchodníků, úspěšných továrníků, skvělých herců, zpěváků, novinářů, spisovatelů, malířů, fotografů, statečných politiků a vojáků - hrdinů, architektů, historiků, sociologů, přírodovědců, manažerů, duchovních, vynálezců, hudebníků, světových umělců, schopných podnikatelů, jedinečných básníků, oblíbených učitelů, obětavých kněží, zdatných sportovců, nadaných vědců, skvělých architektů, úspěšných stavitelů a schopných tvůrců a mistry nejrůznějších povolání, kteří se proslavili nejenom doma, ale i ve světě.
A na závěr několik otázek k dnešku: Kam se vytratila slušnost, přátelství a svépomoc mezi lidmi? Kam zmizelo šetrné zacházení se staršími a slabými? Jsou ještě lidé k sobě milosrdní, mají soucit a pomáhají postiženým? Kam se poděl úsměv a radostný pozdrav příteli? Přejeme vítěznému soupeři slávu a vzdáváme poraženému čest? Přemýšlel jsem o tom, jak šťastně budou žít naše děti a vnuci. Vždyť jsme na tomto světě proto, aby po nás něco ušlechtilého a užitečného zůstalo.
Přál bych si, vážení čtenáři, aby knížka Toulky minulostí Starého Spořilova přinesla všem hodně zajímavých poznatků a nový pohled na minulé události až po dnešek. Knížka vychází u příležitosti státního svátku 28.10.2020. Mám velkou radost a jsem šťastný, že se to podařilo. Mnoho radostných zážitků, zasmání, vzpomínání a potěšení přeje Vladimír
Všem nám připomínám stále živý odkaz díla velkého historika, nazvaného „Otcem národa“, mistra Františka Palackého, který napsal:
„Kdykoliv jsme vítězili, dálo se to pokaždé více převahou ducha než mocí fyzickou, kdykoliv jsme podléhali, býval tím vinou nedostatek svornosti, úroveň statečnosti a odvahy!“
Vladimír Prchlík
28. října L.P. 2020
Jak jsem psal knížku Toulky minulostí Starého Spořilova?
