Spořilovská sochařka Veronika Durová je autorkou nové busty Františka Soukala
Autor: Jan Vlasák <aaton(at)volny.cz>, Téma: Kolem Spořilova, Vydáno dne: 19. 05. 2020V úterý 5. května 2020 došlo na druhé straně Vltavy - v Holešovicích k významné události. V areálu základní školy T. G. Masaryka na Ortenově náměstí odhalili zástupci městské části Praha 7 bustu Františka Soukala – čtrnáctiletého chlapce zabitého během povstání, jejíž autorkou je spořilovská sochařka Veronika Durová.
František Soukal se narodil 2.3. 1931 v zemské porodnici v Praze. Rodiče se o Františka nestarali, a proto si chtěl změnit jméno po nevlastním dědečkovi na Pipek. Bydlel s ním na Zátorách, v ulici Na šachtě 1, v nízkém domku v dělnických Holešovicích. Paní Josefě Pipkové, říkal babičko a laskavému jejímu manželovi říkal dědo. Pan Pipek byl kočí a živil se povoznictvím. Zemřel v únoru 1945 na zápal plic. Poté se Frantík ještě více upnul na paní Pipkovou, které říkal i mami. Domek již není,v místech stojí dnes holešovické nádraží.
Frantík byl blonďáček oblíbený ve skupině kamarádů. Hrál kopanou, kde zastával brankáře, v zimě hokej, rád zpíval a hrál na housle. Ve škole měl rád přírodopis a zeměpis. Chodil do třetí třídy měšťanské školy na Zátorách s prospěchem průměrným. Měl rád vlaky a chtěl se vyučit zámečníkem jak se tenkrát říkalo černému řemeslu.
Na počátku května 1945 se ve školách neučilo. Po městě se staví barikády. U Trojského a Libeňského mostu jsou postaveny obranné barikády. Na kopec nad Vlavou od Kobylis přijel pluk tankových panceřových granátníků SS 4 "Der Führer". Úkol byl, aby se Němci nezmocnili Holešovic jako úderné základny ku střetu s Rudou armádou při dobývání Prahy.
V pondělí 7. 5. 1945 se schylovalo k boji o Trojský most. Průjezdu do města Němcům brání opevněné barikády s vyzbrojenou posádkou dobrovolníků. Ráno po osmé se Franta rozběhl do ulic. Vrátil se domů a vzal si hasičskou sekeru, prak, ocelové kuličky a přilbu. Na zoufalé volání babičky "Fando, kam jdeš, nechoď - odpověděl v běhu " Nebojte se babi, já se vrátím..." Fanda přišel mezi obránce jižní barikády Trojského mostu ač ho několikrát dospělí marně odháněli. Řekl, že je mu 16 let. Každá sebesilnější snaha dospělých dostat Fandu do bezpečí byla zcela marná, a tak ho nakonec nechali na barikádě. Byl zařazen na třetí boční barikádu v ulici U Kartounky jako spojka. Později jako nosič střeliva, dělal nabíječe, dostal se i k pušce a nakonec k osudovému lehkému kulometu jako střelec, když padla jeho obsluha.
V 09.00 začala dělostřelba, pod jejíž ochranou vyrazila pěchota a v 10.30 padla severní barikáda. Poté z domků na Pel-Tyrolce vyhnali Němci 10 mužů, které hnali s bílým praporem přes most coby štít k jižní barikádě. Skupina se ocitla v palbě z obou stran, což způsobilo smrt 8 osobám. 12.45 německá pěchota v jištění 6 tanků proniká na most. Útok je odražen. Nepřítel má ztráty. 15.40 Němci zahájili útok granátomety na Trojský most. Poté následoval pozemní útok, který byl odražen obránci. V další útočící vlně tanky od Bulovky; dostala plný zásah i třetí barikáda. Fanda se v ten okamžik vracel na své místo s novou zásobou munice, byl vážně zraněn střepinou dělostřeleckého granátu. Bednička se střelivem mu vypadla neb měl utrženou pravou ruku. Bílou košilí začala rychle prosakovat krev. Měl též závažná zranění i v břišní krajině. Upadl do bezvědomí a byl odnesen do sklepu školy na Zátorách, nyní Obchodní akademie v Jablonské ulici, kde byl lazaret. Zde zemřel v náručí lékaře 7.5. 1945. jako "Hrdina". Pochován byl na hřbitově v Modřanech, kde u tety pobýval o prázdninách. Nyní leží na vršovickém hřbitově v Praze 10, oddíl VI. č. 45.
Ve škole v Kozlovicích byl jeho prak, přilba a hasičská sekera. Od r. 1961 nesla jeho jméno 103. pionýrská organizace "Soukalovci" v Praze 9. V Modřanech je od r. 1979 po něm pojmenována ulice. K 40. výročí Pražského povstání v roce 1985 se konal Memoriál Františka Soukala - literární, výtvarná a sportovní soutěž. Česká televize o Františku Soukalovi před časem natočila dokument v cyklu Neznámí hrdinové.
Busta je umístěna nejen v areálu školy TGM na Ortenově náměstí ale i v hale Obchodní akademie v Jablonské ulici v Praze 7, kde František Soukal zemřel.
Na barikádě zemřelo více lidí, ale školák byl vybrán jako vzor obětavosti i dětem. Na pomníčku byla bronzová busta, které byla zcizena. Ing. Ludmilu Hájkovou, která s Františkem Soukalem chodila do houslí, mrzelo, že v 90. letech zničený pomníček upadá v zapomnění. Problém byl v tom, že se nenašla dokumentace pomníčku. Repliku vymodelovala podle fotografie spořilovská sochařka Veronika Durová. Na realizaci významně přispěla MČ Praha 7 a dary členů Sboru pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova. Busta je nyní odlita z umělé hmoty a osazena k 75. výročí Pražského povstání jako příspěvek k připomenutí dějin. Za Sbor pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova Jan Vlasák
Související článek: Na sedmičku se vrátil kluk z barikády (praha7.cz)
František Soukal se narodil 2.3. 1931 v zemské porodnici v Praze. Rodiče se o Františka nestarali, a proto si chtěl změnit jméno po nevlastním dědečkovi na Pipek. Bydlel s ním na Zátorách, v ulici Na šachtě 1, v nízkém domku v dělnických Holešovicích. Paní Josefě Pipkové, říkal babičko a laskavému jejímu manželovi říkal dědo. Pan Pipek byl kočí a živil se povoznictvím. Zemřel v únoru 1945 na zápal plic. Poté se Frantík ještě více upnul na paní Pipkovou, které říkal i mami. Domek již není,v místech stojí dnes holešovické nádraží.Frantík byl blonďáček oblíbený ve skupině kamarádů. Hrál kopanou, kde zastával brankáře, v zimě hokej, rád zpíval a hrál na housle. Ve škole měl rád přírodopis a zeměpis. Chodil do třetí třídy měšťanské školy na Zátorách s prospěchem průměrným. Měl rád vlaky a chtěl se vyučit zámečníkem jak se tenkrát říkalo černému řemeslu.
Na počátku května 1945 se ve školách neučilo. Po městě se staví barikády. U Trojského a Libeňského mostu jsou postaveny obranné barikády. Na kopec nad Vlavou od Kobylis přijel pluk tankových panceřových granátníků SS 4 "Der Führer". Úkol byl, aby se Němci nezmocnili Holešovic jako úderné základny ku střetu s Rudou armádou při dobývání Prahy.
V pondělí 7. 5. 1945 se schylovalo k boji o Trojský most. Průjezdu do města Němcům brání opevněné barikády s vyzbrojenou posádkou dobrovolníků. Ráno po osmé se Franta rozběhl do ulic. Vrátil se domů a vzal si hasičskou sekeru, prak, ocelové kuličky a přilbu. Na zoufalé volání babičky "Fando, kam jdeš, nechoď - odpověděl v běhu " Nebojte se babi, já se vrátím..." Fanda přišel mezi obránce jižní barikády Trojského mostu ač ho několikrát dospělí marně odháněli. Řekl, že je mu 16 let. Každá sebesilnější snaha dospělých dostat Fandu do bezpečí byla zcela marná, a tak ho nakonec nechali na barikádě. Byl zařazen na třetí boční barikádu v ulici U Kartounky jako spojka. Později jako nosič střeliva, dělal nabíječe, dostal se i k pušce a nakonec k osudovému lehkému kulometu jako střelec, když padla jeho obsluha.
V 09.00 začala dělostřelba, pod jejíž ochranou vyrazila pěchota a v 10.30 padla severní barikáda. Poté z domků na Pel-Tyrolce vyhnali Němci 10 mužů, které hnali s bílým praporem přes most coby štít k jižní barikádě. Skupina se ocitla v palbě z obou stran, což způsobilo smrt 8 osobám. 12.45 německá pěchota v jištění 6 tanků proniká na most. Útok je odražen. Nepřítel má ztráty. 15.40 Němci zahájili útok granátomety na Trojský most. Poté následoval pozemní útok, který byl odražen obránci. V další útočící vlně tanky od Bulovky; dostala plný zásah i třetí barikáda. Fanda se v ten okamžik vracel na své místo s novou zásobou munice, byl vážně zraněn střepinou dělostřeleckého granátu. Bednička se střelivem mu vypadla neb měl utrženou pravou ruku. Bílou košilí začala rychle prosakovat krev. Měl též závažná zranění i v břišní krajině. Upadl do bezvědomí a byl odnesen do sklepu školy na Zátorách, nyní Obchodní akademie v Jablonské ulici, kde byl lazaret. Zde zemřel v náručí lékaře 7.5. 1945. jako "Hrdina". Pochován byl na hřbitově v Modřanech, kde u tety pobýval o prázdninách. Nyní leží na vršovickém hřbitově v Praze 10, oddíl VI. č. 45.
Ve škole v Kozlovicích byl jeho prak, přilba a hasičská sekera. Od r. 1961 nesla jeho jméno 103. pionýrská organizace "Soukalovci" v Praze 9. V Modřanech je od r. 1979 po něm pojmenována ulice. K 40. výročí Pražského povstání v roce 1985 se konal Memoriál Františka Soukala - literární, výtvarná a sportovní soutěž. Česká televize o Františku Soukalovi před časem natočila dokument v cyklu Neznámí hrdinové.
Busta je umístěna nejen v areálu školy TGM na Ortenově náměstí ale i v hale Obchodní akademie v Jablonské ulici v Praze 7, kde František Soukal zemřel.
Na barikádě zemřelo více lidí, ale školák byl vybrán jako vzor obětavosti i dětem. Na pomníčku byla bronzová busta, které byla zcizena. Ing. Ludmilu Hájkovou, která s Františkem Soukalem chodila do houslí, mrzelo, že v 90. letech zničený pomníček upadá v zapomnění. Problém byl v tom, že se nenašla dokumentace pomníčku. Repliku vymodelovala podle fotografie spořilovská sochařka Veronika Durová. Na realizaci významně přispěla MČ Praha 7 a dary členů Sboru pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova. Busta je nyní odlita z umělé hmoty a osazena k 75. výročí Pražského povstání jako příspěvek k připomenutí dějin. Za Sbor pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova Jan Vlasák
Související článek: Na sedmičku se vrátil kluk z barikády (praha7.cz)