K básni Rudolfa Medka na čelní straně pomníku Hrdinům od Zborova

Duj, východní, daleký větře,
i rci tam našim za Karpatami,
že my jdeme do boje za zpěvu písní,
pod vlastními prapory,
s překypělou i oddanou duši !
Nic není strašno, nic není vzdáleno,
není obav, ni pochyb, ni úzkosti,
Všem paže ztuhly v kladiva.




Báseň Zborov napsal Rudolf Medek, z níž je na čelní desce text závěru III. části. Vzpomínka autora:
Báseň ,, Zborov “ byla bezmála napsána – jak se říká – na bubnu. Bylo to několik neděl po bitvě zborovské, 2. července 1917, kdy po návratu z Petrohradu, kam jsem byl poslán informovat T.G.Masaryka, jsem za několik nocí napsal tyto verše, ještě pln vzrušení a plný nedávných vzpomínek.
Báseň ,,Zborov“ vyšla po prvé v časopise ,,Československý voják “ , který jsem redigoval tehdy v Kyjevě společně s Bohušem Ausobským. Bylo to poslední číslo ,,Československého vojáka“, oficiálnímu orgánu našeho dobrovolnického vojska v Rusku, které vyšlo na Ukrajině v tiskárně V. Švihovského.