Z důvodových zpráv Rady Hlavního města Prahy je patrné, že Spořilovská spojka, procházející středem sídliště Spořilov se stala Pražským okruhem, pokud jde o dopravní zátěž, což je v rozporu s dopravní politikou Prahy. Doprava má být vyvedena na vnější městský okruh, ale v žádném případě nemůže tuto funkci plnit Spořilovská spojka.
Podle údajů ŘSD byly průměrné intenzity na nově zprovozněné jižní části Pražského okruhu a Spořilovské následující:
|
Úsek
|
Počet „kamionů“
|
Počet všech vozidel
|
|
Dálnice D 1 - Jesenice
|
12 000
|
44 000
|
|
Jesenice - Vestec
|
12 000
|
45 000
|
|
Vestec - Strakonická
|
12 000
|
49 000
|
|
Strakonická – K Barrandovu
|
12 000
|
51 000
|
|
Spořilovská
|
11 000
|
55 000
|
Pražský okruh tedy využívá asi 50 000 vozidel denně. Na Spořilovské je dokonce provoz ještě o asi 4-11 tisíc vozidel vyšší, což je zcela neúnosné.
Z důvodových zpráv také vyplývá, že Superstrategie Ministerstva dopravy výrazně oddaluje realizaci pro město důležitých dopravních staveb. „Z hlediska silničních staveb se jedná zejména o doposud nedokončené stavby Pražského okruhu, kdy zejména stavby č. 511 (D1 – Běchovice), 518 (Ruzyně – Suchdol) a 519 (Suchdol – Březiněves) jsou pro zajištění dopravní obsluhy Prahy stavbami klíčovými. Oddálením jejich realizace se prodlouží stávající nevhodný stav vedení těžké tranzitní dopravy skrze hustě obydlené oblasti města, čímž vedle poškozování životního prostředí dochází také k ničení povrchu místních komunikací a zvyšování dopravní nehodovosti. Superstrategie předpokládá financování těchto staveb až v roce 2025, což je z hlediska dopravní situace v Praze nepřípustné, zejména v souvislosti s postupem výstavby městského okruhu. Navíc i v tomto případě Superstrategie navrhuje financování neověřenou formou PPP.“ Dokonce se tedy hovoří o zahájení výstavby úseku zcela zásadního pro Spořilov až v roce 2025! To je tedy v obrovském rozporu s tím, co tvrdilo město před spuštěním okruhu, kdy měla být stavba dokončena v roce 2013, kdy bylo deklarováno, že „Pražský okruh 511 (D1 – Běchovice) s plánovaným zprovozněním v roce 2013 je nezbytná stavba pro vyvedení tranzitní dopravy z prostoru Spořilova, z Městského okruhu u Zahradního města a ze Štěrboholské radiály, dokompletování jižní části Pražského okruhu v definitivní podobě, které umožní využívání okruhu pro tangenciální vztahy ve vnějším pásmu s odlehčením stávající místní komunikační sítě“ Nejde tedy jen o Spořilov, ale i o Záběhlice a další čtvrti jak se uvádí v důvodové zprávě. „Stavba č. 511 je pro Prahu významná neboť umožní odklonění tranzitní nákladní dopravy z městského okruhu, po kterém je doposud provizorně vedena s negativními dopady na obyvatele v okolí Dolních Počernic, Zahradního města, Spořilova, Chodova a Šeberova.“
Hygienická stanice hlavního města Prahy tedy povolila zcela likvidující limity hluku den/noc - 74/67 dB za předpokladu dokončení okruhu do 3 let. Znamená to tedy, že vyjímka na provozování tohoto dočasného zdroje hluku, který se tak stal dlouhodobým, by měla být odejmuta. Měly by být striktně požadovány nekorigované limity 60/50 dB.
Výhody Pražského okruhu jsou dle důvodové zprávy, že „Jižní část Pražského okruhu převede osobní i nákladní tranzitní dopravu mezi R7, R6, D5 a D1 z Městského okruhu na přirozeně atraktivní náhradu v trase nového úseku Pražského okruhu (cca 3,5 tisíce tranzitních těžkých nákladních automobilů bez zastavení obousměrně). Převede rovněž těžkou nákladní tranzitní dopravu mezi R7, R6, D5 a D11, R10, D8 na nový úsek Pražského okruhu aktivací zákazu jízdy těžkých nákladních automobilů nad 12 tun na Městském okruhu (mezi Barrandovským mostem a MÚK Záběhlice) a na ulici K Barrandovu (cca 2 tisíce tranzitních těžkých nákladních automobilů bez zastavení obousměrně). Po zprovoznění jižní části Pražského okruhu tak dojde k poklesu intenzity těžké nákladní dopravy na Jižní spojce o 80 % (7-8 tisíc těžkých nákladních automobilů obousměrně), snížení kolizních průpletů na Barrandovském mostě (dochází k vytvoření podmínek pro optimalizaci dopravního řešení na modřanské straně mostu – viz bod IX.) a ke zvýšení plynulosti a rychlosti dopravy na uvolněné trase. Mezi důležitými pozitivy, které Pražský okruh přináší, figuruje pravděpodobné snížení nehodovosti, snížení objemu emisí z dopravy a snížení dalších negativních dopadů na okolní obytné čtvrtě, jako např. Barrandov, Braník nebo Krč.“
Problémem ale po zprovoznění Pražského okruhu je, že „Aktuální fyzická neexistence úseku 511 (D1 – Běchovice) způsobuje momentální absenci efektu nadřazeného dopravního skeletu ve spojení dálnic D1 a D11. Tento nepříznivý etapový provozní stav komplikuje zejména nákladní dopravu západ vs. východ a západ vs. sever. Dochází k přitížení Spořilovské, ke kombinaci osobní a nákladní dopravy na této trase, a to vč. té veřejné, k potřebě řešení hlukového zatížení na dočasné trase ve městě, ke hrozbě nárůstu nehodovosti atd.“
Dále se uvádí, že „v návaznosti na omezení jízdy nákladních automobilů o celkové hmotnosti nad 12 tun na Jižní spojce začaly nákladní automobily při jízdě na dálnici D 11 využívat trasu přes Říčany a Úvaly (silnice č. 101), na což dotčené obce reagovaly požadavkem zákazu vjezdu nákladních automobilů nad 12 tun, podpořeným havarijním stavem mostu ve Slušticích.“
O obrovském zatížení Spořilova hlukem a emisemi, které mnohonásobně převyšuje limity se v důvodové zprávě vůbec nehovoří! Z výše uvedeného vyplývá, že na Spořilov bylo převedeno z Jižní spojky, která je na tuto dopravní zátěž projektována dokonce 8 tis. těžkých nákladních automobilů a že v oblasti Barrandova jich jezdily jen 2 tis.! Jak vyplývá dále z důvodové zprávy „Spořilov postihl i významný nárůst individuální automobilové dopravy (dále jen „IAD“) kromě ul. Spořilovská (BUS MHD nevyužívá) i na ostatních přilehlých komunikacích (Senohrabská, Hlavní, Severní I, Lešanská), a to v období ranní a zejména odpolední špičky. Ve směru do centra je vliv nárůstu IAD na BUS MHD výrazně zmírněn realizací jízdy po tramvajové trati. Ve směru z centra dochází zejména v odpolední špičce k prodloužení doby jízdy BUS MHD v úseku Bohdalec - Spořilov, pravděpodobně hlavně vlivem změny řazení v ul. Chodovská z centra před sjezdem z Jižní spojky. Z těchto zjištění lze odvodit, že IAD a část nákladní dopravy hledá alternativní trasy k sjezdu z Jižní spojky do ul. Spořilovská, který se v současné době jeví jako hrdlové místo celého nově upraveného řešení průjezdné dopravy v hl. m. Praze.“
Uzavření do polykarbonátového tunelu Spořilov přivítá, ale až po odvedení kamiónové dopravy. I tak zde zůstane ještě asi 50 tisíc těžkých aut pod 12 tun a osobní doprava. Navíc tento tunel není možné dle závěrů protihlukové komise radnice Prahy 4 projektovat jako zcela uzavřený, ale na několika místech otevřený. Emise i hluk tak budou stejně pronikat do okolí.
Spořilov a další čtvrti tedy převzaly to nejhorší z celé Prahy. Dopravní zatížení dle Odboru ochrany prostředí magistrátu narostlo na 220 % a situaci je třeba urychleně řešit. Nikdo nemá právo tak výrazně zlepšit podmínky v jedné oblasti za cenu zcela likvidujícího dopravního zatížení jiné oblasti. Spořilov je sevřen navíc ve smrtícím trojúhelníku magistrály D1 a Jižní spojky, čímž se situace ještě mnohonásobně zhoršuje. Spořilov požaduje spravedlivé řešení dopravních toků na území Prahy, zejména poté co dostavba D1-Běchovice bude probíhat zřejmě v desítkách let. Spořilov si své právo na důstojný život vybojuje!
RNDr. Jana Růžičková, CSc.