Spořilov: Poškození půdy solí

Autor: Jan Fischer <zahr.sluzby(at)volny.cz>, Téma: Stíny Spořilova, Vydáno dne: 15. 02. 2005

Pokračujeme v seriálu mapujícím stav spořilovské zeleně. Věnujeme se postupně všem aspektům současného problému číslo jedna – akutní otravě stromů podél silnic solí ze zimní údržby. Sůl ničí rostliny a stromy dvěma způsoby – působí nejen přímo na jejich těla jako jed, ale také velmi negativně ovlivňuje kvalitu půdy, její vlastnosti a úživnost – tedy sám prazáklad všeho rostlinstva. Jde o poškození dlouhodobé. Hodnota půdy postupně klesá a zem se stává jalovou.

Vlivem zvýšeného přísunu soli do půdy
- dochází k nepřirozenému zvyšování pH, půdní reakce se stává extrémně alkalickou,
- to vede k omezení přístupnosti základních živin pro živé organismy
- dochází k zahušťování půdního roztoku a voda se stává pro rostliny nepřístupnou
- poklesem mikrobiálního života v půdě dochází k degradaci půdní struktury. Půdy se stávají slehlými, nepřístupnými pro vzduch a vodu, což podporuje další mizení živých složek půdy
- solí kontaminované půdy se stanou dlouhodobě poškozenými a nemohou poskytovat plnohodnotné stanoviště stromům. Při vyšších, nebo opakovaných dávkách soli, se stávají neplodnými a stromy na takových stanovištích nakonec nebudou moci růst vůbec.

Jak dostat sůl z půdy?
Dostat sůl do půdy nám jde snadno. Opačná cesta je však velmi obtížná. Sůl z jílové spořilovské půdy podložím téměř neodtéká, ale má spíše tendenci se v půdě vázat. K tomu zásadně přispívá také nízký roční úhrn srážek obvyklý v naší zeměpisné šířce. Sůl ničí kvalitu půdy na desítky let i v případě úplného zastavení solení.
Neexistuje použitelný způsob jak dostat sůl z půdy. Vybagrovat půdu do hloubky a odvézt ji jako toxický odpad na skládku? Absolutně nereálné, jen na starém Spořilově je dnes přes 2ha ploch zeleně, na kterých stromy vykazují příznaky fyziologického poškození solí. Velmi omezeně se tato metoda používá při nové výsadbě stromů, ale co se stromy starými?
Intenzivně zalévat a přispívat tak k naředění a postupnému vyplavování soli z půdy? Potřebné dávky vody jsou tak vysoké, že přesahují nejenom ekonomické, ale i technické možnosti, jak např. vyplavovat pod zpevněnými plochami?
Lze odstraňovat kontaminované listí a trávu. Jedná se však jen o částečné a pomalé zlepšení.
Sůl lze částečně vázat v mikrobech pomocí intenzivního organického hnojení. Sůl se neodstraní, pouze není po určitou dobu v půdním roztoku.
Je to opakovaná píseň, ale opravdu neexistuje jiné řešení než radikálně snížit přísun soli do půdy – tedy omezit údržbu ulic solením.
Existuje i jiný příklad devastujícího zasolení půd, je jím maďarská pusta. Díky lidským zásahům do krajiny došlo k tomu, že z dnešní pusty přestala přirozeně odtékat voda. Potoky vodu do pusty – pochopitelně včetně rozpuštěných minerálních solí – nadále přivádějí. Z pusty, která má profil mělkého bazénu, však voda mizí odparem do vzduchu. Na zemi po ní zůstává sůl, kterou voda přinesla. Postupem času začala být půda tak zasolená, že se zcela změnil charakter krajiny. Zmizela pole a nahradily je pastviny, které jsou méně náročné na kvalitu půdy. Zmizely původní rostlinné druhy a nahradily je slanomilné trávy. Degradace se postupně zvyšovala. Část krajiny dostala vzhled polopouště, vítr začal odnášet půdu, kterou nekryla vegetace.
Jiná příčina, ale podobný důsledek. Sůl rychleji přibývá než stačí z půdy mizet. Hubí původní vegetaci a nahrazuje ji méně kvalitní. Netřeba jezdit až do Maďarska. V aleji na Hlavní ulici byla letos až do podzimu holá místa, která se ani po létu nezacelila travním drnem.


Fotografie:
1) Hlavní ulice, 17. září 2004. Strom v poslední fázi odumírání. Roste na velmi exponovaném místě – na nároží, sůl k němu může ze dvou stran. Navíc k němu stéká solanka z klesající ulice Boční. Navíc dostává i přímé dávky soli přímo z rozmetače. Když velký vůz zatáčí v úzkých spořilovských uličkách, rozmetací mechanismus vybočí až nad trávník.
2) Detail koruny. Původní olistění zcela opadalo.

Fota: zapůjčeno firmou Jan Fischer, Zahradní služby