Od ledna 89 jsme přešli od poslouchání Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy (kterou tuším v té době přestali rušit) k osobní účasti na demonstracích. Zní to dnes směšně, ale celý národ měl tak staženou řiť, že poslouchání rozhlasu byl adrenalínový sport největšího kalibru. Stačila nějaká drobnost a člověk mohl dostat černý puntík a nejen že nemohl na dovolenou ani do socialistické Jugoslávie, měl problémy ve škole nebo zaměstnání, ale bohužel to platilo i pro jeho příbuzenstvo. Riskovat, že kvůli vám půjde vaše dítě na metaře .... i to byl důvod, proč s revolucí museli začít studenti "bez závazků".
Někdy v létě na mě padla "deprese", když jsem zjistil, že na demonstrace chodí pořád stejná tisícovka lidí, je to jen taková hra na ryby a rybáře s policií, jejich obušky a stříkačkami, ale nikam to nevede. Už jsem ničemu nevěřil. Člověk byl tak "uchýlenej", že si musel kupovat pod pultem sovětský (!!!)
Týdeník aktualit, protože i zprávy z SSSR a její pěrestrojky byly nadějí. Časem se ke mě začaly dostávat i Lidové noviny vydávané otcem a synem Rumlovými, jejichž několikanásobné -a tudíž při tehdejší kopírovací technice téměř už nečitelné - kopie je konspirativně předávaly Prahou.
Veselou historku jsme zažili na 28.října89, kdy jsme nás oslovila nešťastná mladá dvojice ze (Západního!!! to existovalo:-) Německa v Golfu, že se nemůže dostat do rezervovaného hotelu v centru Prahy. Ať jela kudy to šlo, vždy narazila na kordony policie a demonstranty a doprava byla zavřená. Byli úplně v šoku, takovouhle atmosféru nezažili nikdy. Dohodli jsme se s nimi, že když neprorazí, vyzvedneme je na dálnici a přespí u nás na Spořilově. Na demonstrace jsme totiž jezdili autem, protože pod nějakou záminkou (kino) jsme nejprve odváželi děti k babičce.

Tak konečně ten 17. listopad.
Protože se poprvé jednalo o povolenou demonstraci přikrytou SSM= Socialistický svaz mládeže, a protože si každý říkal, že na 50. výročí zabití Opletala Němci, si bolševik netroufne zasáhnout (že jsou blbí, ale ne tak moc), tak jsme s sebou vzali děti. Podobnou úvahu měli asi i další, protože Albertov byl doslova nabytý lidmi. Děti jsme si museli dát na ramena, aby je dav nepošlapal. Tentokráte to byla úplně jiná atmosféra. Žádný mlčenlivý pokus dostat se na Václavák pod koně. Byla to demonstrace s transparenty, část z nich pravděpodobně vyrobili študáci na kolejích z vlastních prostěradel. Ve vzduchu bylo cítit, že se překročila ta magická hranice, kdy se lidé přestávají bát, protože jsou silnější než policie. Nakonec se dav vydal na Vyšehrad, což byla ta povolená část. Už bylo šero a člověk viděl nekonečný dav vinoucí se ulicemi (lidé asi měli zapalovače nebo svíčky).
Tady končí mé vyprávění, protože děti už byly unavené (1,5 a 3 roky) a asi i vystresované a tak jsme se volky nevolky z Vyšehradu vydali směr Spořilov a ne s davem na Národní.

Pak už to jelo jak namydlený blesk. Demostrace, sbírky pro studenty, řečnění ve fabrice k dělníkům, jednání s vedením, občanské fórum na Spořilově - nějaká podpisová akce na stěně přes Centrumem (Albert).....

Sakra, kde jste kdo? Další magické osmičkové datum se blíží: 1918, 38, 48, 68, 89 byl trochu pomalejší .... 2008???
Každá česká generace musí mít svoji revoluci. Copak vám ta současná situace vyhovuje? V létě vznikne další "opokoalice" ODS-CSSD nebo ještě hůř ČSSD-KSČ. Lidská práva se omezují pod záminkou boje proti terorismu, který USA svým chováním vědomě sami podporují a mi podporujeme USA... Rusové dělají totéž. Na životní prostředí se kašle, stejně jako na bídu ve 3. světě. Tady si Paroubek mlátí tanečníky hůř než Jakeš mlátil nás v léte 89....
2008 je už za 3 roky :-)

Díky. Velmi hezký komentář. Něco na těch letech asi je (2008 ?)... uvidíme.

MM